Přejít na hlavní obsah

Co jsou maligní meningeomy?

Maligní meningeom je zhoubný nádor mozku, který se vyskytuje poměrně vzácně a tvoří pouze 2 až 3 procenta všech meningeomů. Maligní meningiomy se tvoří v mozkových blanách a toto onemocnění se častěji vyskytuje u mužů než u žen. Zhoubné nádory mozku se rychle zvětšují a mohou prorůstat do okolních mozkových struktur nebo do jiné tkáně šířením dceřiných nádorů (metastáz). Prognóza maligního meningeomu je spíše nepříznivá a vždy vyžaduje pooperační radioterapii.

Jaká je závažnost maligního meningeomu?

Světová zdravotnická organizace (WHO) rozlišuje tři stupně nádoru, přičemž první dva stupně popisují nezhoubný nádor mozku. Maligní meningeom se projevuje třetím, nejzávažnějším stupněm nádoru:

  • Třetí stupeň WHO: anaplastický meningiom je nejvzácnější formou všech meningiomů a tvoří pouze asi 2 % všech případů. Analplastický meningiom může tvořit metastázy a šířit se tak do jiných orgánových struktur.

 
Meningiomy druhého stupně WHO jsou v některých případech také nejen obtížně léčitelné, ale mohou se dokonce stát maligními. Chirurgický zákrok může být obtížnější než u meningeomů prvního stupně WHO.

Jak se maligní meningeom vyvíjí?

Stejně jako u jiných typů rakoviny vzniká maligní meningeom degenerací určitého typu buněk. Přestože přesná příčina této mutace není lékařským odborníkům stále jasná, předpokládají, zejména v případě vzniku maligního meningiomu, že větší riziko vzniku zhoubného nádoru mozku (anaplastického meningiomu) mají děti, které podstoupily radioterapii kvůli rakovině, ale také děti, které přežily atomovou bombu.

Jaké jsou příznaky maligního meningiomu?

Maligní meningeom může vzhledem ke svému rychlému růstu způsobovat záchvaty. Zvláště velké nádory však mohou způsobit i následující neurologické poruchy:

  • Poruchy řeči,
  • Ochrnutí,
  • Poruchy vidění,
  • Zhoršení čichu,
  • v některých případech může dojít i ke změnám osobnosti.

 
V závislosti na tom, kde se meningeom vyskytuje, může také ovlivnit odtok mozkomíšního moku. To může vést ke stavu zvanému hydrocefalus. Bolesti hlavy jsou také častým vedlejším účinkem meningeomu, ale jen zřídka jsou způsobeny přímo nádorem.

Jak se meningiom diagnostikuje?

Vzhledem k tomu, že maligní meningeom již obvykle způsobuje příznaky, diagnóza v tomto stadiu již obvykle není náhodným nálezem. Pacient se dostaví k lékaři kvůli příznakům, načež je provedena magnetická rezonance (MRT) nebo počítačová tomografie (CT). Ke zviditelnění abnormalit může být použita kontrastní látka. Jak magnetická rezonance, tak CT vyšetření mohou ukázat přesnou polohu a velikost nádoru. Doplňkové rentgenové vyšetření cév hlavy (angiografie) může také určit, které cévy jsou s nádorem spojeny, nebo zda jsou některé cévy nádorem vytlačeny a omezují tak průtok krve.

Jak se maligní meningeom léčí?

Maligní meningeomy obvykle rostou kontinuálně a vzhledem ke své velikosti stlačují mozek. Z tohoto důvodu obvykle způsobují příznaky a měly by být urychleně léčeny. Standardní léčbou je chirurgické odstranění nádoru. Protože to však vzhledem k lokalizaci a velikosti nádoru není vždy možné, lze zvážit také radiochirurgickou léčbu. Příslušná léčba tedy závisí na lokalizaci nádoru, ale také na jeho velikosti a rychlosti růstu. Záleží také na mnoha dalších faktorech, například na celkovém zdravotním stavu pacienta.

Při operaci se meningeom zmenší zevnitř. Tímto způsobem se zmírní ohraničení sousední tkáně. Chirurgicky se odstraní a nahradí meningy nesoucí nádor. Proces náhrady mening může být u jednotlivých pacientů různě intenzivní. Záleží na tom, zda má nádor hladký okraj, nebo již pronikl na povrch mozku. Zásah se stává obzvláště obtížným, pokud je nádor již prokrven normálními mozkovými cévami. Díky nejnovějším technickým postupům, jako je rozšířená realita, tzv. neuronavigace nebo intraoperační neuromonitoring, je možné, aby neurochirurg nahlédl do tkáně s maximální přesností a provedl zákrok za co největších bezpečnostních opatření.

Všechny meningeomy jsou citlivé na záření. U meningeomu, který nelze operovat, se proto obvykle provádí radioterapie. Nádor však nesmí přesáhnout určitou velikost, aby bylo možné radioterapii provést. Pokud nepřichází v úvahu ani operace, ani radioterapie, je alternativou tzv. radionuklidová terapie. Ta se používá především v obtížných případech s progresivní progresí onemocnění. Při radionuklidové terapii se na nádor cíleně aplikují radioaktivní látky. Často se zde používají tzv. radiofarmaka. Jedná se o radioaktivní látku, která se váže na speciální receptory (somatostatinové receptory) na povrchu nádoru, kde působí místním zářením a ničí nádorové buňky.

Obecně lze v souvislosti s léčbou maligního meningeomu konstatovat, že úplné odstranění nádoru je od druhého stupně WHO téměř nemožné. V závislosti na tom, kde se meningeom nachází, může postihnout důležité struktury. Tak je tomu například v případě, že se meningeom nachází v blízkosti hypofýzy nebo mozkového kmene. Zde se nachází nejen aorta, která je zodpovědná za zásobování mozku krví, ale také a hypofýza.

Jaká je prognóza maligního meningeomu?

Šance na úplné vyléčení maligního meningeomu třetího stupně závažnosti jsou spíše nepříznivé. Je to především proto, že nádor mozku může metastazovat.