Úvod do problematiky aflatoxinů a frekvenční terapie
Aflatoxiny jsou toxické látky produkované některými druhy plísní, zejména Aspergillus flavus a Aspergillus parasiticus.
Tyto mykotoxiny jsou celosvětově známé jako významné kontaminanty potravin a krmiv.
Jejich objev se datuje do počátku 60. let 20. století, kdy byly poprvé identifikovány v arašídech, což vedlo k masivnímu výskytu otravy zvířat.
Definice a vlastnosti
Aflatoxiny patří do skupiny chemických látek známých jako mykotoxiny.
Tyto sloučeniny jsou nejen tepelně odolné, ale také chemicky stabilní, což znesnadňuje jejich vyloučení z kontaminovaných potravin.
Existují různé typy aflatoxinů, přičemž nejdůležitější jsou aflatoxiny B1, B2, G1 a G2.
Z nich je aflatoxin B1 nejběžnější a také nejtoxičtější.
Infekce a šíření
Ke kontaminaci aflatoxiny dochází především konzumací infikovaných potravin.
Mezi nejčastěji postižené potraviny patří ořechy, kukuřice, rýže a koření.
Konzumací kontaminovaného krmiva však mohou být zasaženy i živočišné produkty, jako je mléko a maso.
Šíření aflatoxinů podporují teplé a vlhké podmínky, jaké panují v tropických a subtropických oblastech.
Význam pro zdraví
Aflatoxiny jsou pro člověka mimořádně nebezpečné.
Jejich požití může způsobit akutní i chronické zdravotní problémy.
Akutní otrava, známá také jako aflatoxikóza , může vést k poškození jater a v nejhorším případě ke smrti.
Chronická expozice je spojena se zvýšeným rizikem rakoviny jater a dalších závažných onemocnění .
Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikovala aflatoxin B1 jako karcinogenní pro člověka.
V následujících kapitolách se budeme hlouběji zabývat zdroji a výskytem aflatoxinů, souvisejícími zdravotními riziky a metodami detekce a regulace těchto nebezpečných látek.
Zdroje a výskyt aflatoxinu
Aflatoxiny se vyskytují v celé řadě potravin a představují celosvětový problém, zejména v rozvojových a nově industrializovaných zemích.
Hlavními zdroji kontaminace aflatoxiny jsou zemědělské produkty napadené plísněmi Aspergillus flavus a Aspergillus parasiticus.
Těmto plísním se daří zejména v teplém a vlhkém podnebí, což podporuje kontaminaci v tropických a subtropických oblastech.
Často postižené potraviny
Mezi nejčastěji postižené potraviny patří ořechy, zejména arašídy a pistácie, a obiloviny, jako je kukuřice a rýže.
Vzhledem ke svému složení živin a podmínkám skladování poskytují tyto produkty ideální prostředí pro růst plísní.
Podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) je aflatoxiny zasaženo až 25 % celosvětové sklizně, což má významný hospodářský dopad.
Koření, zejména paprika a pepř, je rovněž často postiženo aflatoxiny.
Proces sušení a skladování těchto produktů může podporovat růst plísní rodu Aspergillus.
V případě živočišných produktů, jako je mléko a maso, může ke kontaminaci dojít nepřímo, pokud zvířata konzumují kontaminované krmivo.
Studie ukazují, že aflatoxin M1, metabolit aflatoxinu B1, lze zjistit v mléce dojnic, které konzumovaly kontaminované krmivo.
Faktory prostředí a podmínky skladování
Šíření aflatoxinů ovlivňují různé faktory prostředí.
Vysoké teploty a vlhkost poskytují optimální podmínky pro růst plísní rodu Aspergillus.
Nevhodné skladování, jako je nedostatečné větrání a vysoká vlhkost, může rovněž podporovat tvorbu aflatoxinů.
Studie Pretorijské univerzity ukazuje, že správné sušení a skladování produktů rozhodujícím způsobem přispívá k minimalizaci rizika kontaminace.
Znalost zdrojů a výskytu aflatoxinů je zásadní pro vypracování účinných preventivních a kontrolních opatření.
V dalších částech se budeme zabývat zdravotními riziky spojenými s expozicí aflatoxinům a metodami detekce a regulace těchto nebezpečných látek.
Zdravotní rizika spojená s expozicí aflatoxinům
Zdravotní rizika spojená s expozicí aflatoxinům jsou významná a různorodá.
Tyto toxické sloučeniny mohou způsobovat akutní i chronické zdravotní problémy, které se liší v závislosti na dávce a délce expozice.
Akutní zdravotní rizika
K akutní aflatoxikóze dochází, když člověk v krátkém časovém období přijme vysokou dávku aflatoxinů.
Mezi příznaky patří nevolnost, zvracení, bolesti břicha a závratě. V závažných případech může dojít k akutnímu poškození jater, žloutence a dokonce k úmrtí.
Podle studie Světové zdravotnické organizace (WHO) byly akutní epidemie aflatoxikózy zaznamenány v zemích, jako je Keňa a Indie, kde jsou rozšířeny nebezpečné podmínky skladování a nedostatečná kontrola potravin.
Chronická zdravotní rizika
Chronická expozice aflatoxinům, a to i v nízkých koncentracích, představuje významné zdravotní riziko.
Dlouhodobý příjem může vést k vážnému poškození jater a výrazně zvýšit riziko rakoviny jater.
Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikuje aflatoxin B1 jako karcinogen skupiny 1, což znamená, že je pro člověka karcinogenní .
Studie amerického Národního ústavu zdraví (NIH) ukazuje, že chronická expozice aflatoxinu může také oslabit imunitní systém a zvýšit náchylnost k infekčním onemocněním.
Účinky na děti a těhotné ženy
Ohroženy jsou zejména děti a těhotné ženy.
Děti, které aflatoxiny požijí, mohou trpět zpomalením růstu a vývojovými poruchami.
Studie provedená v Ghaně ukázala, že děti s vysokou expozicí aflatoxinům měly výrazně nižší růstovou rychlost .
U těhotných žen existuje riziko, že aflatoxiny mohou poškodit plod a vést k potratům nebo vrozeným vadám. Zdravotní rizika spojená s expozicí aflatoxinům zdůrazňují potřebu přísného monitorování a kontrolních opatření.
V dalších částech se budeme zabývat metodami detekce a regulace těchto nebezpečných látek a také strategiemi prevence a zmírnění kontaminace.
Detekce a měření aflatoxinů v potravinách
Detekce a měření aflatoxinů v potravinách je zásadním krokem k zajištění bezpečnosti potravin.
K přesné identifikaci a kvantifikaci kontaminace aflatoxiny jsou k dispozici různé analytické metody.
Tyto techniky jsou zásadní pro ověření dodržování zákonných limitů a minimalizaci zdravotních rizik.
Analytické metody
Mezi nejběžnější metody analýzy aflatoxinů patří vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC) a enzymová imunosorbční analýza (ELISA).
Metoda HPLC se vyznačuje vysokou přesností a citlivostí.
Umožňuje separaci a identifikaci různých typů aflatoxinů, včetně aflatoxinu B1, B2, G1 a G2.
Studie Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) zdůrazňuje spolehlivost HPLC při detekci aflatoxinů v ořeších a obilovinách. Testy ELISA nabízejí levnější a rychlejší alternativu k HPLC.
Tyto testy využívají k detekci specifických aflatoxinů protilátky.
Podle studie amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) jsou testy ELISA užitečné zejména pro sledování velkého počtu vzorků v krátkém časovém období.
Mobilní a přenosná zařízení
Kromě laboratorních metod nabývají na významu mobilní a přenosná zařízení pro detekci aflatoxinů.
Tato zařízení umožňují rychlou analýzu přímo na místě, což je výhodné zejména v zemědělských provozech a při kontrole potravin.
Příkladem je imunoanalýza s laterálním průtokem, která poskytuje výsledky během několika minut a nevyžaduje rozsáhlé laboratorní vybavení.
Validace a zajištění kvality
Validace analytických metod je nezbytná pro zajištění přesných a spolehlivých výsledků.
Mezinárodní normy, jako je ISO 17025, specifikují požadavky na zkušební laboratoře, aby byla zajištěna kvalita a konzistence výsledků testů.
Studie Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) zdůrazňuje význam metodické validace a pravidelné kalibrace přístrojů.
Přesná detekce a měření aflatoxinů v potravinách tvoří základ pro účinné monitorování a kontrolní opatření.
V další části se blíže podíváme na regulační normy a směrnice v Německu.
Regulační normy a pokyny v Německu
V Německu existují přísné regulační normy a pokyny pro kontrolu aflatoxinů v potravinách.
Tato opatření mají zásadní význam pro ochranu veřejného zdraví a minimalizaci kontaminace potravin.
Zákonné limity
Právní základ pro kontrolu aflatoxinů v potravinách je stanoven nařízením Evropské unie (ES) č. 1881/2006.
Toto nařízení definuje maximální přípustné množství aflatoxinů v různých kategoriích potravin.
Například limitní hodnota pro aflatoxin B1 v arašídech určených k přímé spotřebě je 2 μg/kg. Limitní hodnota pro součet aflatoxinů B1, B2, G1 a G2 je 4 μg/kg.
Programy monitorování
Monitorování kontaminace aflatoxiny provádějí pravidelně orgány monitorující potraviny ve spolkových zemích.
Tyto orgány odebírají vzorky od maloobchodníků a z dovozu a analyzují je na přítomnost aflatoxinů.
Podle Spolkového úřadu pro ochranu spotřebitele a bezpečnost potravin (BVL) jsou výsledky těchto monitorovacích programů rozhodující pro posouzení bezpečnosti potravin a zahájení opatření v případě překročení limitních hodnot.
Kontroly dovozu
Zvláštní pozornost je věnována také kontrole dovozu ze třetích zemí, zejména z oblastí s vysokým rizikem kontaminace aflatoxiny.
Přísným kontrolám dovozu podléhají produkty, jako jsou ořechy, koření a sušené ovoce.
Tyto kontroly zahrnují kontroly dokladů i fyzické kontroly a laboratorní analýzy.
Opatření v případě překročení limitů
V případě překročení limitů pro aflatoxiny jsou potravinářské společnosti povinny přijmout okamžitá opatření.
Tato opatření mohou zahrnovat stažení postižených výrobků z trhu, jejich stažení z trhu a informování spotřebitelů .
Dodržování těchto opatření sledují a vymáhají příslušné orgány.
Výzkum a další vývoj
S cílem dále minimalizovat riziko kontaminace podporuje německá vláda výzkum zaměřený na boj proti aflatoxinům.
Cílem projektů, jako je například "MycoSafe-South", je vyvinout inovativní metody pro snížení obsahu mykotoxinů v potravinách a krmivech a zvýšit bezpečnost v celém potravinovém řetězci. Přísné regulační normy a průběžná monitorovací opatření v Německu hrají klíčovou roli při minimalizaci expozice veřejnosti aflatoxinům a zajištění bezpečnosti potravin.
Strategie prevence a zmírňování kontaminace aflatoxiny
Kontrola a prevence kontaminace aflatoxiny má zásadní význam pro zajištění bezpečnosti potravin a minimalizaci zdravotních rizik. Ke snížení kontaminace v celém potravinovém řetězci lze účinně využít různé strategie.
správná zemědělská praxe
Zásadní krok při snižování obsahu aflatoxinů začíná na poli.
Zavádění správné zemědělské praxe (GAP) zahrnuje výběr odolných odrůd rostlin, správné střídání plodin a používání biologických kontrolních prostředků, jako jsou antagonistické plísně, které inhibují růst druhů rodu Aspergillus.
Studie Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) ukazuje, že používání GAP může snížit kontaminaci aflatoxiny až o 80 %.
optimalizované podmínky sklizně a skladování
po sklizni je zásadní správné sušení a skladování produktů.
Vlhkost by měla být omezena na minimum, aby se zabránilo růstu plísní. Mechanické sušení a používání ventilačních systémů pomáhá udržovat nízkou vlhkost ve skladech.
Podle studie Pretorijské univerzity může zachování optimálních skladovacích podmínek výrazně snížit míru kontaminace.
Biologické a chemické zásahy
Slibné jsou biologické metody, například použití netoxických kmenů rodu Aspergillus, které působí jako konkurenti toxických kmenů.
Chemické ošetření, jako je použití ozonu nebo organických kyselin, může rovněž potlačit růst plísní a produkci aflatoxinů.
Studie Mezinárodního institutu tropického zemědělství (IITA) zdůrazňuje účinnost těchto metod.
Monitorování a školení
Pravidelné monitorování a školení zemědělců a výrobců potravin jsou zásadními prvky prevence.
Prostřednictvím školení lze zúčastněné strany v potravinovém řetězci poučit o rizicích a metodách prevence aflatoxinů. programy jako "MycoSafe-South" podporují zemědělce v rizikových oblastech prostřednictvím školení a technické pomoci.
Vzdělávání spotřebitelů
V neposlední řadě hraje důležitou roli také vzdělávání spotřebitelů.
Informovaní spotřebitelé mohou přispět ke snížení kontaminace aflatoxiny nákupem certifikovaných a testovaných výrobků.
Kampaně a informační programy mohou pomoci zvýšit povědomí o nebezpečí aflatoxinů. Kombinace těchto strategií může účinně snížit expozici aflatoxinům , což povede k bezpečnějším potravinám a lepším zdravotním výsledkům.
Bibliografie:
https://flexikon.doccheck.com/de/Aflatoxin
https://de.wikipedia.org/wiki/Aflatoxine
https:// www.laves.niedersachsen.de/startseite/lebensmittel/ruckstande_verunreingungen/ aflatoxin-content-of-various-foodstuffs-134526.html
https://www.lgl.bayern.de/ food/chemistry/mould toxins/aflatoxins/index.htm
https://www.ages.at/mensch/ ernaehrung-lebensmittel/rueckstaende-kontaminanten-von-a-bis-z/aflatoxin
https:// www.efsa.europa.eu/de/topics/topic/aflatoxins-food
https://utopia.de/ratgeber/aflatoxin-wiedas- fungal-poison-in-food-caught/ (plísňové jedy v potravinách)
https://www.knauer.net/de/Lebensmittelanalyse-mit-HPLC/ analýza-mykotoxinů-a-aflatoxinů
Staňte se nyní členem
Jako člen budete dostávat další informace a frekvence k tomuto tématu! Přihlaste se zde!
