Přejít na hlavní obsah

Co je to B-buněčný lymfom?

B-buněčný lymfom je zhoubné onemocnění, které postihuje lymfatický systém a patří do nadskupiny nehodgkinských lymfomů. Lymfatický systém je zodpovědný za specifickou obranu proti patogenům a je tvořen lymfocyty, tzv. bílými krvinkami. U B-buněčného lymfomu mohou B-lymfocyty přispívat ke vzniku různých lymfomů, které se sdružují pod onemocnění B-buněčný lymfom. Vzhledem k tomu, že se B-buněčný lymfom vyvíjí rychle a rozptyluje lymfomové buňky v těle již v raném stadiu, patří mezi agresivní lymfomy, které se o něco častěji vyskytují u mužů než u žen.

Co je příčinou vzniku B-buněčného lymfomu?

B-buněčný lymfom může vzniknout v důsledku chybného buněčného dělení jedné B-buňky, pokud není tato chyba okamžitě opravena. Ačkoli většina chyb v buněčném dělení vede k tomu, že dceřiná buňka nepřežije, existují i chyby, které dceřiné buňce poskytují výhodu. Ta pak přispívá k nekontrolovanému růstu buňky v B lymfocytu, v němž se chyba vyskytla jako první.

Jaké formy B-buněčných lymfomů se rozlišují?

B-buněčné lymfomy se obecně rozlišují na následující indolentní (málo zhoubné) a agresivní (vysoce zhoubné) formy:

  • indolentní B-buněčné lymfomy:
  • chronická lymfocytární leukémie (CLL),
  • Extranodální MALT lymfom,
  • Folikulární lymfom,
  • Vlasatobuněčná leukémie,
  • Lymfom z plášťových buněk,
  • Lymfom marginální zóny,
  • Mnohočetný myelom,
  • Lymfoplazmocytární lymfom,
  • agresivní B-buněčný lymfom:
  • analplastické, imunoblastické nebo lymfoblastické lymfomy,
  • Burkittův lymfom,
  • Difuzní velkobuněčný B-lymfom (DLBCL)

Jaké jsou příznaky B-buněčného lymfomu?

B-buněčný lymfom se může projevovat zvětšováním mízních uzlin nebo jejich zduřením. Lymfatické uzliny v oblasti krku nebo v oblasti hrudníku (tzv. mediastinum) jsou postiženy mnohem častěji než lymfatické uzliny, které se nacházejí pod bránicí. Zvětšené lymfatické uzliny i jejich otok však mohou být způsobeny i jinými zdravotními potížemi. Vzhledem k tomu, že obvykle nejsou citlivé na tlak a bolestivé se stávají až při extrémně rychlém růstu, je B-buněčný lymfom obvykle diagnostikován pozdě.

Pokud se B-buněčný lymfom již rozšířil do kostní dřeně, může to vést k potlačení normální tvorby krve. K tomu dochází asi u 10 procent všech poprvé diagnostikovaných případů. Pacienti si pak stěžují na únavu nebo celkovou apatii v důsledku poklesu červených krvinek (tzv. anémie). Pokud je snížen i počet krevních destiček (trombocytopenie), může to zvýšit riziko krvácení, zatímco nedostatek bílých krvinek (leukocytopenie) vede ke zvýšenému riziku infekce. Kromě toho může dojít k nežádoucímu úbytku hmotnosti, pravidelně se opakujícím epizodám horečky a nočnímu pocení.

Jak se B-buněčný lymfom diagnostikuje?

Po odebrání anamnézy lékař provede fyzikální vyšetření, které se zaměřuje především na poslech, pohmat, ale také poklep, aby odhalil případný B-buněčný lymfom. Následuje vyšetření krve a počítačová tomografie (CT) krku, hrudníku, břicha a pánve. CT může být kombinováno s tzv. pozitronovou emisní tomografií (=PET). Při tomto vyšetření je pacientovi aplikován radioaktivně značený cukr. Ten se hromadí v metabolicky aktivních tkáních a poté může být zobrazen kamerou.

B-buněčný lymfom lze odhalit již na základě výsledků krevního testu za předpokladu, že se buňky již usadily a namnožily v kostní dřeni. V takovém případě vytlačují normální krvetvorbu a přispívají ke změněnému krevnímu obrazu. Ve velkém krevním obraze lze přesně určit, které formy leukocytů jsou sníženy. Pokud je zvětšená lymfatická uzlina a není na nepříznivém místě, může z ní lékař odebrat také vzorek tkáně. Kvalifikovaný hematopatolog, který se specializuje na diagnostiku zhoubných onemocnění imunitního a krevního systému, se může pomocí imunologických vyšetření vyjádřit k typu lymfomu.

Jak se B-buněčný lymfom léčí?

Vzhledem k tomu, že B-buněčný lymfom je agresivní, rychle rostoucí lymfom, měl by být léčen ihned po stanovení diagnózy. Léčbu by měli provádět zkušení odborníci v oboru hematologie a onkologie. B-buněčný lymfom se obvykle léčí především imunochemoterapií, takzvanou R-CHOP. Zde se protilátky (monoklonální protilátky) vyrobené v laboratoři z buněčné linie kombinují s jedním nebo více chemoterapeutiky (cytostatiky). Protilátky vyrobené v laboratoři (anti-CD20 protilátky) se označují písmenem R v názvu terapie R-CHOP (rituximab), zatímco CHOP znamená chemoterapii. Každé písmeno označuje lék:

  • C: cyklofosfamid
  • H: doxorubicin
  • O: vinkristin
  • P: prednison

Léčba R-CHOP se zpravidla provádí v intervalech dvou nebo tří týdnů s průměrnou délkou šesti cyklů.

Jaká je prognóza B-buněčného lymfomu?

Léčba B-buněčného lymfomu se v posledních letech neustále zlepšuje, takže v současné době je dosaženo 80procentní míry vyléčení. Předpokladem pro to však je, že léčba probíhá podle pokynů lékaře v plánované dávce a bez prodlení. Zda se B-buněčný lymfom po úspěšné léčbě znovu rozvine (recidiva), závisí na věku i celkovém zdravotním stavu pacienta.

Staňte se nyní členem

Jako člen budete dostávat další informace a frekvence k tomuto tématu! Přihlaste se zde!