Co je Bartonella?

Bartonella je název pro rod bakterií . Většina z nich jsou parazitické bakterie, tj. ty, které existují uvnitř hostitelské buňky (tj. intracelulární). Jako hostitelské buňky zpravidla fungují endotelové buňky nebo erytrocyty, tj. červené krvinky. Bartonely mohou být přenášeny řadou druhů hmyzu a způsobují různá infekční onemocnění u lidí nebo jiných obratlovců. U lidí jsou tyto různé formy onemocnění sdruženy pod názvem bartonelóza. Bartonella byla pojmenována podle peruánského mikrobiologa Alberta Leonarda Bartona.

Jaké jsou vlastnosti bakterií rodu Bartonella?

Bartonella se vyskytuje ve formě vláken, tyčinek nebo kapének a má rozměry 0,5 až 0,6 x 1,0 mikrometru. Bartonella patří mezi gramnegativní bakterie a nejsou obligátně intracelulární. To znamená, že žijí i mimo buňky, tj. mohou být kultivovány např. na kultivačním médiu. K tomu však potřebují hemin, řadu komplexních sloučenin tvořených železitým iontem a chloridovým iontem.

Které infekce mohou být způsobeny bakteriemi rodu Bartonella?

Lidé s oslabeným imunitním systémem mají tendenci častěji onemocnět bartonelovými infekcemi (bartonelózou). Týká se to zejména dětí a starších lidí. Bartonella, kterou obvykle přenáší hmyz, může způsobit různá vzácná onemocnění, jako jsou následující:

• Bartonella alsatica: může způsobit endokarditidu.
• Bartonellabacilliformis: může způsobit tzv. mrchožroutskou nemoc, tj. horečku Oroya a Verruga peruana.
• Bartonella clarridgeiae: může být spouštěčem tzv. nemoci z kočičího škrábnutí.
• Bartonellaelizabethae: může způsobit endokarditidu.
• Bartonellagrahamii: může způsobit lymfadenopatii nebo retinitidu.
• Bartonellahenselae:  může způsobit tzv. nemoc z kočičího škrábnutí, bacilární angiomatózu, bacilární peliózu, bakteriémii nebo endokarditidu.
• Bartonella koehlerae: může být spouštěčem endokarditidy.
• Bartonellaquintana: může vyvolat pětidenní horečku, bacilární angiomatózu, chronickou bakteriémii nebo endokarditidu.
• Bartonella rochalimae: může způsobit bakteriémii, horečku nebo splenomegalii.
• Bartonella tamiae: může být spouštěčem bakteriémie, horečky, myalgie nebo exantému.
• Bartonella vinsonii arupensis: může způsobit endokarditidu nebo horečnaté onemocnění.
• Bartonellavinsonii berkhoffii: může způsobit endokarditidu.
• Bartonella washoensis: může být spouštěčem myokarditidy nebo meningitidy.

Jak se můžete nakazit bakterií Bartonella?

Bakterie Bartonella se na člověka přenášejí vektorem. To je možné následujícími způsoby:

• především prostřednictvím blech a/nebo vší šatních,
• prostřednictvím písečných much,
• kontaktem se zablešenými zvířaty, například kousnutím nebo poškrábáním,
• prostřednictvím klíšťat,
• kousnutím jehlou.

Jaké příznaky způsobuje Bartonella?

Bartonelová infekce může vyvolat různá onemocnění a příznaky. V případě tzv. kočičí nemoci, která se může přenést bleším kousnutím, kousnutím kočky nebo poškrábáním kočkou, se v místě přenosu přibližně po týdnu vytvoří papula, která se v dalším průběhu vyvine v puchýř. U imunosuprimovaných jedinců se může objevit horečka a/nebo vzácné oční onemocnění a/nebo infekce kostí, jater nebo sleziny.

Podle nedávných kazuistik výzkumné skupiny zkoumající PCR a sekvenování DNA mohou různé patogeny bartonel vést k chronické intravaskulární infekci, která může trvat měsíce až roky. Je také možné, že se rozvinou neuropsychiatrické příznaky (Balakrishnan et al. 2016).

Jaké komplikace mohou vzniknout v důsledku bartonelové infekce?

Bartonelová infekce může vést k následujícím komplikacím:

• Zánět vnitřní výstelky srdce (endokarditida),
• infekční cévní onemocnění (bazilární angiomatóza),
• Zánět sítnice,
• Epilepsie,
• aseptická meningitida,
• Zvětšení nebo otok jater a sleziny (hepatosplenomegalie),
• Tonzilitida,
• Arteritida mozku,
• Zánět mozkové tkáně (encefalitida)

Jak se diagnostikuje infekce Bartonella?

Infekci Bartonella lze diagnostikovat buď přímou detekcí patogenu, nebo nepřímou detekcí patogenu. Pro přímou detekci je nutná kultivace krve, která má však tu nevýhodu, že je pozitivní pouze ve 25 % všech případů, a to i při tzv. speciálním postupu . Přímé detekce však lze dosáhnout také pomocí PCR testu nebo buněčného profilu mastných kyselin. Nepřímá detekce patogenu se naproti tomu provádí sérologickou detekcí pomocí imunofluorescence. Sérologické testy zpravidla vykazují vysoký titr IgG proti Bartonelle. Rodově specifické protilátky je však možné detekovat pouze na . Rozlišení mezi jednotlivými patogeny Bartonella není možné.

Jak se infekce Bartonella léčí?

U zdravých lidí s neporušeným imunitním systémem se i akutní onemocnění časem sama vyléčí a obvykle nevyžaduje antibiotickou léčbu. Tak je tomu například u nekomplikované infekce Bartonella henselae. Zatím neexistují žádné medicínské studie, které by dokazovaly, že by přidání antibiotik zkrátilo dobu trvání onemocnění.

Pokud se však jedná o komplikovanou infekci Bartonella postihující například centrální nervový systém, měla by být antibiotika předepsána. Podle současných doporučení se doporučuje doba léčby v rozmezí nejméně čtyř až šesti týdnů. U osob s oslabeným imunitním systémem lze navíc použít lokální aplikaci léků proti bolesti (analgetik) a lokální teplo . Dále lze použít protizánětlivé léky . Je však třeba se vyhnout kortizonu, tj. tzv. steroidům, protože ty mohou podporovat tvorbu fistulí.