Co je Dercumova choroba?
Dercumova choroba je také známá jako adipositas dolorosa a popisuje velmi vzácnou chronickou formu obezity. Nemoc se od běžné obezity liší charakterem a bolestivostí tukové tkáně. Při Dercumově chorobě se v podkožním vazivu tvoří bolestivá ložiska tukové tkáně, tzv. lipomy. Pokud tyto přetrvávají alespoň tři měsíce, jedná se obvykle o Dercumovu nemoc. Při tomto onemocnění jsou převážně postiženy nohy a paže, ale také oblast trupu, pánevní oblast a hýždě.
Ženy ve věku 25 až 40 let mají větší pravděpodobnost, že se u nich toto onemocnění rozvine, než je průměr, a mnoho pacientů již pochází z obézní rodiny. Za příčinu Decrumovy choroby se často považuje také alkoholismus. Lékařské poznatky o přesných příčinách onemocnění a vhodném způsobu léčby jsou zatím stále neúplně objasněny. Proto bývá léčba Decrumovy choroby zaměřena na léčbu bolesti.
Jaké jsou příčiny Decrumovy choroby?
Příčiny Dercumovy choroby nejsou dosud známy. Lékaři však předpokládají, že nemoc vzniká v důsledku genetické dispozice. Kromě toho mohou v příčině onemocnění hrát roli také imunologické procesy a také porucha syntézy mastných kyselin C18, poruchy štítné žlázy a/nebo dysregulace nervového systému. Zatím neexistují přesvědčivé vědecké studie, které by tyto teorie potvrdily, protože se jedná o velmi vzácný klinický obraz.
Jaké jsou různé formy Dercumovy choroby?
Dercumovu chorobu lze rozdělit na následující tři typy:
- Typ I: tzv. juxtaartikulární typ, který je spojen s bolestivými tukovými polštářky na bocích nebo kolenou.
- Typ II: tzv. difuzní, generalizovaný typ, který je spojen s tvorbou bolestivých tukových tkání v různých částech těla.
- Typ III: tzv. nodulární typ, nazývaný také lipomatóza, který je spojen s tvorbou bolestivých lipomů se současnou obezitou (adipozitou) nebo bez ní.
Jak lze Dercumově chorobě předcházet?
Vhodná preventivní opatření, která by onemocnění zabránila, neexistují. Měli bychom se však vyhýbat nadváze.
Jaké jsou příznaky Dercumovy choroby?
Mnoho pacientů trpících Dercumovou chorobou je obézních. Nemoc však může postihnout i osoby s normální hmotností. Typickými příznaky Dercumovy choroby jsou podkožní ložiska tukové tkáně. Ta se projevují převážně na následujících částech těla:
- na vnitřní straně paže,
- vnější a vnitřní straně stehna,
- loktech,
- kolena,
- na břiše,
- na hýždích
Postižení si stěžují na bodavé nebo pálivé bolesti, které se objevují i při mírném tlaku na tukové zásoby. Lékaři tomu říkají hyperalgezie. Časem může tato bolest nabývat na intenzitě a výrazně snižovat kvalitu života pacienta.
Kdy je třeba vyhledat kvůli těmto potížím lékaře?
Bolest v tukové tkáni může znamenat Dercumovu chorobu a měla by být rychle objasněna lékařem. Lékařská pomoc je však nutná nejpozději tehdy, když rostoucí tuková tkáň vede k omezením v pohybovém aparátu nebo jiným potížím. Často se u pacientů mohou v důsledku jejich stavu objevit také psychické potíže, které by měl doprovázet terapeut. V ideálním případě je terapeut v úzkém kontaktu s ošetřujícím lékařem.
Jak se Dercumova choroba diagnostikuje?
Dercumova choroba se obvykle diagnostikuje pomocí vyšetření jemných tkání tukové tkáně. V některých případech může být provedeno také vyšetření magnetickou rezonancí (MRI), které může poskytnout diagnostické informace o onemocnění. Diagnózu stanoví praktický lékař nebo specialista.
Jak se Dercumova choroba léčí?
Léčba Dercumovy choroby je zatím velmi neuspokojivá a většinou je čistě symptomatická, tj. bojuje se s příznaky. Předepisuje se například analgetikum tišící bolest. Možná je také infuze s anestetikem lidokainem. To obvykle vede k tomu, že pacient zůstane bez bolesti několik dní nebo týdnů, v některých případech dokonce několik měsíců. Protože však tato léčba má některé vedlejší účinky, nelze ji používat trvale. Alternativou jsou lidokainové náplasti nebo krémy v oslabené formě, které rovněž mohou přinést snížení bolesti.
Místo léků se pacient může uchýlit také k liposukci nebo chirurgickému odstranění tukové tkáně (excizi). Oba tyto zákroky však s sebou nesou vysoké riziko recidivy (vysoké procento recidiv). Dercumovu chorobu léčí specialista, jehož specializací jsou onemocnění tukové tkáně. Jednotlivé příznaky onemocnění mohou léčit různí specialisté, například gastroenterologové nebo dermatologové. Pro zdravější životní styl a změnu stravy za účelem snížení hmotnosti je třeba se poradit s odborníkem na výživu.
Vzhledem k tomu, že Dercumova choroba je chronické onemocnění, pacient potřebuje celoživotní léčbu. V mnoha případech je nutná také psychologická terapie, protože pacienti nejen trpí někdy extrémními bolestmi, ale také vědí, že jejich nemoc nelze vyléčit.
Jaká jsou rizika Decrumovy choroby?
V důsledku extrémního nahromadění tukové tkáně může Decrumova choroba vést k omezení pohyblivosti, ale také ke kloubním problémům. Mnoho pacientů také trpí poruchami spánku, zhoršenou pamětí nebo soustředěním, depresemi nebo úzkostmi. Spíše výjimečně může vést také ke zrychlenému srdečnímu tepu doprovázenému dušností, rozvoji cukrovky a svalové slabosti nebo bolesti.