Co je to rakovina slinných žláz?

Rakovina slinné žlázy je velmi vzácné zhoubné nádorové onemocnění, které postihuje oblast hlavy slinné žlázy. Toto onemocnění se vyskytuje zejména v příušní žláze (karcinom příušní žlázy). Rakovina slinné žlázy může zahrnovat jakoukoli věkovou kategorii, ale častěji než průměrný věk postihuje pacienty mezi 50 a 70 lety . Děti jsou postiženy spíše méně často . Rakovina slinné žlázy má tendenci se po úspěšné léčbě znovu tvořit nebo metastazovat.

Jaké jsou různé typy rakoviny slinných žláz?

Existují různé typy slinných žláz, například velká hlavní slinná žláza, podčelistní slinná žláza nebo příušní žláza. Každá z nich se skládá z mnoha různých typů buněk, které se v zásadě mohou vyvinout v nádor. Lékaři rozlišují různé typy rakoviny slinných žláz podle příslušného buněčného typu. Rakovina slinných žláz se vyskytuje obzvláště často v příušní žláze a roste poměrně rychle. Může infiltrovat okolní tkáň a může dokonce metastázovat do sousedních lymfatických uzlin nebo do plic. Příkladem jsou např:

• adenocystický karcinom (AZK): jedná se o agresivní formu nádoru, který se tvoří podél lícního nervu, tzv. lícního nervu. Vytváří metastázy již v raném stadiu, obvykle do plic nebo kostí, a v některých případech se po úspěšné léčbě tvoří znovu (recidiva).
• mukoepidermoidní karcinom (MEK): je nejčastější formou karcinomu slinných žláz a obvykle vzniká v příušních žlázách, méně často se však může vyskytovat i v menších slinných žlázách v ústech nebo v podjazykové žláze. Nadprůměrný počet lidí ve věku kolem 50 let onemocní MEK a častěji jsou postiženy ženy než muži. Pokud vznikne u dětí nebo dospívajících, má méně agresivní průběh než u dospělých. Charakteristickým znakem MEK je její sotva znatelné odlišení od okolní tkáně a tendence prorůstat do okolní tkáně .
• karcinom z acinárních buněk: je maligní nádor, který vzniká z určitých žlázových buněk, tzv. acinárních buněk, slinné žlázy. Karcinom z acinárních buněk se vyskytuje častěji u mladších pacientů než jiné formy rakoviny slinných žláz. Karcinom z acinárních buněk je druhou nejčastější formou rakoviny slinných žláz u dětí.

Co je příčinou vzniku karcinomu slinné žlázy?

Stejně jako u jiných typů rakoviny vzniká rakovina slinných žláz změnou původně zdravých buněk. Tato změna způsobí, že se buňky náhle začnou nerušeně množit a vytlačí zdravou tkáň. Přesná příčina této přeměny není dosud známá. Lékaři však předpokládají, že při vzniku rakoviny slinných žláz spolupůsobí několik faktorů. Genetická dispozice je však vyloučena.

Pacienti, kteří v dětství podstoupili radioterapii v oblasti hlavy a krku , mají vyšší riziko vzniku rakoviny slinných žláz. Pravděpodobnost vzniku rakoviny slinných žláz však může zvýšit i kouření a kontakt s některými viry, jako je virus Epsteina-Barrové nebo lidský papilomavirus (HPV), a také ionizující záření.

Jaké jsou příznaky rakoviny slinných žláz?

Charakteristickým znakem rakoviny slinné žlázy je zvětšující se otok slinné žlázy, který zpočátku nezpůsobuje žádnou bolest. S postupujícím onemocněním se může zvětšovat jak otok, tak příznaky. Vzhledem k velikosti nádoru se mohou objevit následující příznaky:

• Potíže s polykáním,
• Problémy s mluvením,
• sucho v ústech,
• Brnění a/nebo necitlivost až jednostranné ochrnutí obličeje (parestézie), pokud je postižen lícní nerv (Nervus facialis), který prochází příušní žlázou.

Jak se diagnostikuje rakovina slinné žlázy?

Při podezření na rakovinu slinné žlázy by se měl pacient obrátit na otorinolaryngologa ( ). Otorinolaryngolog při vstupní konzultaci vyšetří pacientovu slinnou žlázu. Při vstupní konzultaci lékař odebere pacientovu anamnézu ( ) a zeptá se na stávající potíže. Poté pacienta klinicky vyšetří, přičemž zvláštní pozornost věnuje případným změnám v oblasti obličeje a ústní dutiny. Pokud se v oblasti slinných žláz nebo v oblasti krčních lymfatických uzlin objeví hmatné zduření nebo uzliny, mohou to být první známky možného nádorového onemocnění.

Ke stanovení spolehlivé diagnózy se používají obvyklé zobrazovací postupy, jako je ultrazvuk (sonografie) a počítačová (CT) a magnetická rezonance (MRI). Tyto postupy mohou sloužit k určení povahy nádoru, ale také k objasnění otázky, zda nádor již prorostl do okolní tkáně a/nebo případně již vytvořil metastázy. Kromě toho může krevní test také ukázat celkový zdravotní stav pacienta . Neexistují však žádné specifické krevní hodnoty, které by mohly indikovat rakovinu slinných žláz.

Jak se rakovina slinných žláz léčí?

Bez ohledu na to, zda se jedná o nezhoubný nebo zhoubný nádor slinné žlázy , první volbou léčby je vždy úplné chirurgické odstranění. Je to proto, že i nezhoubné nádorové onemocnění se může časem stát zhoubným. V rámci operace se slinná žláza odstraní buď úplně (paroidektomie), nebo částečně (parciální paroidektomie). Pokud se podaří nádor úplně odstranit, je léčba obvykle kompletní, alespoň v dětství a dospívání. Pokud se naopak nádor již rozšířil do okolní tkáně, zejména do sousedních lymfatických uzlin , je nutné odstranit i tyto uzliny. Při této velmi rozsáhlé operaci hovoří lékaři o takzvané "krční disekci". V některých případech může mít smysl po operaci podstoupit také radioterapii .

Jaká je prognóza rakoviny slinných žláz?

Rakovina slinných žláz má ve většině případů dobrou prognózu a lze ji vyléčit. Vyhlídky na vyléčení závisí na různých faktorech. Míra přežití je zpravidla velmi vysoká za předpokladu, že karcinom slinných žláz

• karcinom slinné žlázy je dobře ohraničen od přilehlé tkáně a neprorostl do ní,
• nádor roste pomalu,
• nádor se nachází ve vnější oblasti příušní žlázy.