Přejít na hlavní obsah

Co je erytém?

Erythrasma je bakteriální infekce vrchní vrstvy kůže, která je obvykle neškodná a známá také pod synonymem medvědí skákavka. Erytrazma se vyskytuje především na vlhkých místech kůže, jako je podpaží a/nebo oblast třísel, ale může se objevit také mezi prsty a/nebo pod prsy. Ve střední Evropě trpí erytrazmou přibližně 5 % obyvatel, což je poměrně časté, ačkoli toto kožní onemocnění je častější v tropických oblastech. V průměru je tímto onemocněním postiženo více mužů než žen a může také rychle nabýt chronického průběhu.

Erytrazma se projevuje jako změna barvy kůže, která je jasně ohraničená a s postupujícím onemocněním se může zvětšovat. Ve většině případů lze erytrazma léčit pomocí mastí nebo krémů.

Jak erytrazma vzniká?

Erytrazma je obvykle způsobena bakterií Corynebacterium minutissimum, která je přirozenou součástí lidské kožní flóry, a proto obvykle nezpůsobuje kožní onemocnění. Nicméně lidé, kteří trpí imunodeficitem (imunosupresí), cukrovkou nebo nadváhou (obezitou) a/nebo se nadměrně potí (hyperhidróza), mají tendenci k rozvoji erytrasma. Riziko vzniku erytrasma se zvyšuje, pokud pacient tráví hodně času v teplém a vlhkém klimatu, protože kožní onemocnění postihuje zejména také ty části těla, které zůstávají mírně vlhké v důsledku pocení. Patří mezi ně například podpaží, oblast třísel a genitálií a také prostory mezi prsty na nohou a oblasti kůže pod prsy. U pacientů s nadváhou jsou často postiženy také kožní záhyby břišní stěny.

Při vzniku erytrasma bakterie napadají horní třetinu epidermis (stratum corneum). Korynebakterie se usazují v mezibuněčném prostoru i uvnitř kožních buněk.

Jaké jsou příznaky erytrasma?

Erytrazma se zpočátku projevuje jako rovnoměrné načervenalé zbarvení kůže, které je jasně odlišitelné od zbytku kůže, ale jinak nevyvolává žádné příznaky. Postupem času postižené oblasti kůže změní barvu, zhnědnou a mohou se na nich vytvořit jemné vrásky zvané lichenifikace. Kromě toho se kůže může začít olupovat, nabývat drsného vzhledu, objevovat se na ní drobné prasklinky a má tendenci se více potit. Někteří pacienti si také stěžují na nepříjemné svědění postižených oblastí kůže.

Jak se erytrazma diagnostikuje?

Přestože jsou vnější kožní změny erytrasmy poměrně typické, je obvykle obtížné odlišit toto onemocnění od jiných kožních zánětů, jako je plísňová infekce nebo lupénka. Ke spolehlivé diagnóze proto dermatolog použije UV lampu (tzv. Woodovu lampu). Světlo pod UV lampou způsobuje, že postižená oblast kůže fluoreskuje korálově červeně. To je způsobeno tím, že vyvolávající bakterie erytrasma produkuje kornatěním fluoreskující látku (tzv. porfyrin). Kromě vyšetření UV lampou lze kornybakterie prokazatelně zjistit také pomocí vzorku kožních vloček.

Jak se erythrasma léčí?

Postižená místa kůže se zpravidla ošetřují mastí po dobu dvou až čtyř týdnů. Existují různé účinné látky. Kromě antimykotika bifonazolu lze použít také kotrimazol. Úlevu však mohou přinést i některé antibakteriální masti, například klindamycin, erytromycin nebo kyselina fusidová. Pokud je naopak erytém závažný, může být nutná i systémová antibiotická léčba, například ve formě klaritromycinu.

Kromě medikamentózní léčby by se měl pacient snažit udržovat příslušné oblasti kůže v suchu. Například po sprchování nebo koupání lze oblast kůže pečlivě osušit. Lidé, kteří mají sklon k nadměrnému pocení, by měli také v průběhu dne oblast kůže opakovaně osušovat. Kromě toho by všichni postižení měli používat mýdla s poměrně nízkou hodnotou pH, protože ta mohou bakterie brzy zahubit. Měli by se také vyhýbat mastným mastičkám.

Jaké jsou šance na vyléčení erytrasma?

Pokud se erytrazma neléčí, kožní infekce se pravděpodobně zvětší, ale obvykle nevede k dalším komplikacím kromě možných dalších infekcí. I přes úspěšnou léčbu může zbarvení kůže ještě nějakou dobu přetrvávat. Nelze také vyloučit, že se erytrazma znovu objeví. Proto je důležité erytramu preventivně předcházet tím, že postižená místa kůže budou preventivně suchá. Pacienti by také měli nosit prodyšné oblečení, zejména v situacích, kdy se hodně potí. Pokud má člověk podezření, že trpí patologickou tvorbou potu, měl by vyhledat lékařské ošetření, aby bylo možné včas zahájit vhodné možnosti léčby.