Co je glioblastom?

Glioblastom je nejčastější typ zhoubného nádoru mozku, který vzniká z podpůrných buněk v mozku. Glioblastom se obvykle vyvine během krátké doby a může se objevit kdekoli v mozku. Glioblastom lze pokud možno zcela odstranit chirurgickým zákrokem a následně léčit radioterapií nebo chemoterapií, je však nevyléčitelný. Glioblastom je proto také Světovou zdravotnickou organizací (WHO) klasifikován jako nádor IV. stupně, a tedy jako nejzávažnější nádor mozku. Většina dospělých ve věku mezi 50 a 70 lety onemocní glioblastomem, ačkoli příslušné rizikové faktory, které přispívají ke vzniku glioblastomu, nejsou lékařským odborníkům dosud známy.

Jak častý je glioblastom?

V průměru je pravděpodobnost vzniku glioblastomu vyšší u mužů než u žen. Každý rok se glioblastom objeví přibližně u tří lidí ze 100 000, což z tohoto typu nádoru mozku činí nejčastější gliom a nejčastější primární zhoubný nádor mozku u dospělých. Gliomy se mohou vyskytovat ve shlucích, zejména v rámci rodiny, a mají vysokou pravděpodobnost, že se během prvního roku po stanovení diagnózy znovu objeví.

Jak se glioblastom vyvíjí?

Glioblastom se vyvíjí z tzv. gliových buněk, které se pravidelně obnovují podobně jako jiné buňky. V tomto procesu může dojít k chybám, které mohou vést k nekontrolovanému růstu buněk. Glioblastom obvykle vyroste během velmi krátké doby v jedné mozkové hemisféře a odtud se šíří tyčí do druhé mozkové hemisféry. Svým tvarem připomíná motýla. Glioblastomu se proto také říká "motýlí gliom".

Co způsobuje glioblastom?

Lékařům se zatím nepodařilo přesně určit příčinu vzniku glioblastomu. Je však jisté, že některá dědičná onemocnění, jako je neurofibromatóza (NF), tuberózní skleróza, Turcotův syndrom, Lynchův syndrom a Li-Fraumeniho syndrom, mohou zvyšovat riziko vzniku glioblastomu. Radiační záření, které může být způsobeno radiofrekvenčními poli nebo kterému byl pacient vystaven v průběhu radioterapie, může rovněž podpořit vznik glioblastomu.

Jaké jsou různé formy glioblastomu?

Nádorové buňky glioblastomu se skládají z buněk centrálního nervového systému (gliových buněk), které přebírají různé funkce. Lékaři rozlišují primární a sekundární formu nádoru podle toho, jak se vyvíjí:

• Primární glioblastom: vzniká během několika týdnů ze zdravých gliových buněk a vyskytuje se častěji než sekundární glioblastom. Primárním glioblastomem onemocní hlavně starší lidé mezi šestým a sedmým desetiletím života.
• Sekundární glioblastom: vzniká z mozkového nádoru nižšího stupně, a je tedy konečným stadiem déle trvajícího mozkového nádoru. Sekundární glioblastom postihuje především osoby mezi 40. a 60. rokem života.

Jaké jsou příznaky glioblastomu?

Přesné příznaky glioblastomu závisí na umístění mozkového nádoru. Obecně lze říci, že glioblastom způsobuje bolesti hlavy, které se objevují hlavně v noci a ráno. Ty mohou být doprovázeny nevolností a zvracením. Příznakem glioblastomu mohou být také poruchy řeči nebo epileptické záchvaty, dokonce i kóma. Na všech těchto příznacích je nápadné, že rychle nabývají na intenzitě, což je dáno tím, že glioblastom vzniká během pouhých několika týdnů a rychle roste. Mozek se nedokáže tak rychle přizpůsobit měnícím se tlakovým podmínkám, a proto se zdravotní stav pacienta během velmi krátké doby zhoršuje a zhoršuje.

Jak se glioblastom diagnostikuje?

Diagnózu glioblastomu obvykle stanoví neurolog. Po odebrání anamnézy a provedení fyzikálního vyšetření neurolog obvykle provede neurologické a neuropsychologické vyšetření pomocí zobrazovacích technik, jako je magnetická rezonance (MRI), počítačová tomografie (CT) a/nebo pozitronová emisní tomografie (PET) lebky. Cílem je zde co nejpřesnější určení mozkového nádoru, aby byly vytvořeny co nejlepší podmínky pro léčbu.

Jak se glioblastom léčí?

Aby se zvýšila šance pacienta na přežití, bude lékař vždy usilovat o úplné odstranění glioblastomu, aniž by došlo k trvalému neurologickému poškození, jako je ochrnutí nebo poruchy řeči. Lékaři to označují jako radikální operaci, tzv. resekci. Po ní obvykle následuje ozařování a/nebo chemoterapie. V některých případech přicházejí v úvahu také takzvaná nádorová terapeutická pole (TTF). Jedná se o léčbu střídavými elektrickými poli, která mají potlačit růst glioblastomu. Která léčebná metoda bude použita, vždy závisí na věku pacienta, jeho celkovém zdravotním stavu a charakteristice nádoru.

Pokud nádor po ukončené léčbě regreduje nebo pokud glioblastom i přes léčbu dále roste, může lékař individuálně rozhodnout o novém chirurgickém zákroku a/nebo ozařování či chemoterapii. Může také zvážit, zda lze použít jiné léky.

Kromě toho je také možné, že pacient společně s ošetřujícím lékařem rozhodne, že glioblastom již nebude cíleně léčen, ale místo toho budou zmírněny fyzické příznaky a zbývající čas života bude utvářen co nejlépe. Lékaři tuto formu paliativní péče označují jako "nejlepší podpůrnou péči". Kromě léčby tlumící bolest se pacientovi (a jeho příbuzným) dostane také psychologické a duchovní péče.

Jaká je prognóza glioblastomu?

Glioblastom je nevyléčitelný. Průměrná délka života i po operaci a následné radioterapii a chemoterapii je o něco málo delší než jeden rok a vždy závisí na celkovém zdravotním stavu pacienta a stadiu nádoru. Pokud se podaří odstranit 80 % glioblastomu nebo pokud zbývá méně než 5 cm nádoru, má pacient již výhodu přežití.