Co je gliom?

Pojem gliom označuje typ nádoru mozku, který se vyvíjí z podpůrných buněk nervové tkáně (gliových buněk). Gliom se dělí na následující různé typy nádorů podle toho, z jakých gliových buněk vzniká:

• Astrocytomy: hvězdicovité buňky s někdy dlouhými buněčnými výběžky, které patří mezi nejčastější gliomy a tvoří více než 60 %,
• Oligodendrogliomy: jsou to gliomy, které se skládají z několika částí: V tomto případě se jedná o buňky s krátkými výběžky, které tvoří 10 % všech gliomů,
• Ependymomy: komůrky v mozku, které tvoří 5 až 10 procent všech gliomů,
• Smíšené gliomy: například oligoastrocytomy, které tvoří 5 až 10 procent všech gliomů.

Gliom lze buď chirurgicky odstranit, nebo léčit radioterapií a/nebo chemoterapií. Šance na vyléčení se liší v závislosti na typu gliomu. Zatímco méně zhoubné (nízce maligní) gliomy lze léčit, ostatní jsou nevyléčitelné. Gliom je nejčastějším typem primárního nádoru mozku, který ročně postihuje v průměru pět až šest lidí z každých 100 000 obyvatel. Zatímco některé typy gliomů vznikají již v dětství, jiné typy nádorů se objevují až v dospělosti.

Jaké typy gliomů se rozlišují?

Gliomy, stejně jako ostatní nádory mozku, jsou Světovou zdravotnickou organizací (WHO) klasifikovány do tzv. nádorových stupňů podle jejich růstu a prognózy:

• I. Stupeň: Pilocystický astrocytom; jedná se o nezhoubné a pomalu rostoucí nádory, které mají obvykle dobrou prognózu a lze je odstranit chirurgicky
• II. stupeň: Difuzní astrocytom (fibrilární, gemistocytární, pilomyxoidní, protoplazmatický); oligodendrogliom; oligoastrocytom; nádory, u nichž je vysoké riziko, že se po úspěšné léčbě znovu objeví (recidiva) a mohou se vyvinout v maligní nádory,
• III. stupeň: Anaplastický astrocytom; anaplastický oligodendrogliom; anaplastický oligoastrocytom; jsou maligní nádory, které kromě operace vyžadují ozařování a/nebo chemoterapii,
• IV. Stupeň: Glioblastom: jsou velmi zhoubné nádory, které rychle rostou a mají nepříznivou prognózu. I při použití dostupných léčebných metod, jako je chirurgie, ozařování a/nebo chemoterapie, nejsou glioblastomy obvykle vyléčitelné.

Glioblastom je nejčastějším typem, následují různé formy astrocytomu. Oligodendrogliom je nejvzácnější formou mozkového nádoru. Gliomy nízkého stupně se častěji vyskytují u dětí a mladších dospělých, zatímco u dospělých a starších lidí se častěji vyskytují gliomy vysokého stupně.

Co je příčinou vzniku gliomu?

Lékaři se stále neshodnou na příčinách vzniku nádorů mozku. Předpokládají však, že gliom může vzniknout v důsledku genetických faktorů. Mezi ně patří především neurofibromatóza I nebo tuberózní skleróza. Růst gliomu však může podpořit i radioterapie, která byla provedena například při léčbě předchozího nádorového onemocnění.

Nádory mozku vznikají v důsledku narušeného fyziologického dělení buněk, které probíhá denně v podobě metabolických aktivit v každé buňce a také v genetickém materiálu, DNA. Pokud je DNA při těchto procesech poškozena, mohou vznikat mutace nebo defektní úseky DNA. V důsledku toho se tyto degenerované buňky mohou nekontrolovaně množit a dávat vznik nemocné tkáni (neoplazii).

Jaké jsou příznaky gliomu?

Gliom se stejně jako mnoho jiných mozkových nádorů projevuje poměrně pozdě. Které příznaky se objeví a jak jsou výrazné, vždy závisí na umístění nádoru. Zpočátku se gliom může projevovat stále se opakujícími bolestmi hlavy, závratěmi, nevolností a zvracením. V závislosti na jeho umístění však může způsobovat také poruchy chování a smyslové poruchy, jako je brnění, a také poruchy zraku a řeči. Kromě toho se mohou objevit i záchvaty, což svědčí o zvyšujícím se nitrolebním tlaku.

Jak se gliom diagnostikuje?

Gliom se diagnostikuje pomocí magnetické rezonance (MRI). Aby bylo možné gliom určit ještě přesněji, provádí se také vyšetření tkáně (biopsie). Protože se gliom skládá z tzv. gliových vláken, lze je ve vzorku tkáně zjistit pomocí barevného značení proteinu gliových vláken (GFAP). Tímto způsobem je možné rozlišit i jiné mozkové nádory, protože každý z nich obsahuje jiné bílkoviny.

Jak se gliom léčí?

Typ léčby vždy závisí na závažnosti příslušného gliomu, jeho velikosti a lokalizaci. Obecně lze gliom léčit chirurgicky, ozařováním a/nebo chemoterapií. Spolu s těmito léčebnými metodami je pacientovi poskytována také psychologická péče.

Při výběru vhodné léčebné metody lékař vždy posoudí rizika a přínosy. Obecně se lékař vždy pokusí nádor zcela odstranit chirurgickým zákrokem. Nejdůležitější pooperační léčbou je obvykle radioterapie. Alternativně lze použít systémovou farmakoterapii, v níž hrají hlavní roli látky z oblasti cytostatik a antiangiogenetik.

Pokud je přítomen glioblastom, lze jej léčit pomocí tzv. nádorových léčebných polí (TTF). Při této léčebné metodě se na pacienta nasadí maska, přes kterou se generují magnetická pole. Tato magnetická pole mají potlačit růst buněk nádoru. Účinnost nádorových léčebných polí již byla prokázána v lékařských studiích, a proto by měla být vždy zvažována jako možnost léčby glioblastomu.

Jaké jsou šance na vyléčení gliomu?

Kromě závažnosti nádoru závisí prognóza také na věku a celkovém zdravotním stavu pacienta. Platí, že vyhlídky na úplné vyléčení se snižují s rostoucím věkem a stavem onemocnění. Pětileté přežití po stanovení diagnózy se pohybuje kolem 20 %, a to bez ohledu na pohlaví dotyčné osoby. Pro úspěšnou léčbu, zejména maligních gliomů, je vždy důležitá včasná diagnóza a zahájení vhodné léčby, protože tyto typy nádorů vždy rychle rostou.