Co je to hemangiom?

Hemangiom je nezhoubný nádor krevních cév, který je také hovorově známý jako krevní houba nebo jahodová skvrna. Hemangiomy jsou novotvary, tj. nové útvary tělesné tkáně, které vznikají v důsledku vadného růstu buněk a jsou ještě velmi malé, pokud jsou vrozené. V některých případech se mohou hemangiomy během prvních let života zvětšovat, pak přestanou růst a nakonec samy regredují.

Hemangiomy patří k nejčastějším typům nádorů, které se vyskytují v dětském věku, a ve většině případů jsou vrozené. Hemangiomem je postiženo 3 až 5 % všech dětí, přičemž u předčasně narozených dětí je pravděpodobnost vzniku hemangiomu až desetkrát vyšší. U dívek je pravděpodobnost výskytu hemangiomu asi dvakrát až třikrát vyšší než u chlapců. Mnoho hemangiomů samo regreduje a obvykle nedochází k jejich degeneraci.

Jak hemangiomy vznikají?

Hemangiom je způsoben tvorbou proliferujících cév, tj. cév, které mají charakter nádoru. Přesné příčiny vzniku tohoto charakteru nádoru nejsou lékařům dosud známy. Předpokládají však, že existují genetické faktory a hormonální řízení.

Kde se hemangiomy převážně vyskytují?

Hemangiomy se mohou v zásadě vyskytovat po celém těle, ale mohou postihovat i vnitřní orgány. Konkrétně je asi třetina všech hemangiomů lokalizována v játrech. Asi v 60 procentech všech případů se hemangiomy často vyskytují v oblasti hlavy a krku, proto se jim také říká krevní nádory hlavy. Pokud jsou hemangiomem postiženy celé oblasti kůže nebo končetin, nazývají jej lékaři angiomatózou.

Které hemangiomy se rozlišují?

Lékaři rozlišují následující hemangiomy:

• Tuftový angiom: je cévní nádor, který je buď vrozený, nebo se vytvoří před 5. rokem věku.
• Epiteloidní buněčný hemangiom: je cévní nádor kůže.
• Glomeruloidní hemangiom: je rovněž cévní nádor postihující kůži.
• Infantilní hemangiom: je jedním z nejčastějších nezhoubných cévních nádorů, které se vyskytují v dětství a jsou buď vrozené, nebo se objevují v prvních týdnech života.
• Kongenitální hemangiom: cévní nádor, který se následně dělí na rychle regredující kongenitální hemangiom (RICH) a neregredující kongenitální hemangiom (NICH).
• Mikrovenózní hemangiom: vyskytuje se především na končetinách mladých dospělých a je charakteristický svými malými, červenohnědými plaky.
• Papilární hemangiom: je cévní nádor kůže.
• Vřetenobuněčný hemangiom (SCH): je nezhoubný cévní nádor dermis, který se vyskytuje spíše vzácně.
• Targetoidní hemosiderotický hemangiom (hobnail hemangiom): je poměrně vzácný hemangiom, který se může vyskytnout v každém věku.

Jak poznáte hemangiom?

Hemangiom může být viditelný jako zarudlá bulka na povrchu kůže. Pokud hemangiom pronikne do hlubších vrstev kůže, může se jevit jako jasně červená nebo modročervená plochá bulka. Zejména infantilní hemangiom prochází následujícími třemi fázemi růstu:

• 1. Růstová fáze: některé infantilní hemangiomy nejsou po narození ještě viditelné a objeví se až po přibližně čtyřech týdnech jako bílá, červená nebo modrobílá skvrna s viditelnou rozšířenou cévou uprostřed. Infantilní hemangiom může v následujících třech až čtyřech měsících růst velmi rychle a v následujících šesti měsících se růst poněkud zastaví, ale ve srovnání s růstem těla je stále nepoměrně vyšší než průměr běžného růstu.
• 2. Fáze stagnace: V této růstové fázi může infantilní hemangiom zůstat beze změny ve svém růstu a velikosti po několik měsíců nebo dokonce let.
• 3. Fáze regrese: Ve fázi regrese může infantilní hemangiom zpočátku změnit svou barvu z intenzivně červené na šedočervenou nebo šedavou. Kromě barvy mění hemangiom také svůj tvar a stává se měkčím a plošším. V závislosti na tom, zda se jedná o povrchový hemangiom nebo o hemangiom, který proniká do hlubších vrstev kůže, může fáze regrese trvat různě dlouho. Zpravidla téměř 50 % všech dětských hemangiomů spontánně regreduje do pátých narozenin. naproti tomu 70 procent všech infantilních hemangiomů zmizí do sedmých narozenin a 90 procent do devátých narozenin.

Jak se hemangiom diagnostikuje?

Pokud se hemangiom objeví zevně na kůži, může jej obvykle snadno diagnostikovat odborník. Nicméně pro léčbu je důležité určit, o jaký druh hemangiomu se jedná. Informativní mohou být následující tři aspekty:

• 1. Je hemangiom přítomen od narození? - Pokud tomu tak je, lze se přiklonit k cévní malformaci nebo vrozenému hemangiomu.
• 2. Zvětšoval se hemangiom od 6. do 9. měsíce po narození? - Pokud ano, vše by mohlo ukazovat na infantilní hemangiom.
• 3. Zmenšil se hemangiom v průběhu času? - Pokud je to pravda, lze hodně mluvit pro infantilní hemangiom.

Jak se hemangiom léčí?

Pokud se jedná o prostý infantilní hemangiom, obvykle není třeba jej vůbec léčit, protože časem sám zmizí. Přesto je však vhodné nekomplikovaný infantilní hemangiom pravidelně kontrolovat, aby mohla být v případě potřeby zahájena vhodná léčba.

Pokud se naopak hemangiom objevil na obličeji nebo v anogenitální oblasti, je nutné hemangiom léčit. Ve většině případů se hemangiom léčí propranololem po dobu 6 až 12 měsíců. U menších a plochých infantilních hemangiomů lze použít také laserovou terapii pomocí barvicích laserů nebo zábleskových lamp. Ve vzácných případech se hemangiom odstraňuje chirurgicky. K tomu může dojít například v případě, že se nachází přímo na špičce nosu.

Jaké komplikace se mohou vyskytnout u hemangiomu?

Malé hemangiomy, které mají tendenci růst pomalu a vyskytují se především v oblasti trupu nebo na končetinách, jsou poměrně nekomplikované. U rychle rostoucích hemangiomů, které se objevují zejména na povrchu kůže a které jsou v neustálém kontaktu se zdravou kůží, například v oblasti podpaží, mohou vzniknout komplikace v podobě otevřených ran, bolesti nebo krvácení. Zvláště velké hemangiomy, které se vyskytují na končetinách, jsou u dětí rovněž podezřelé z ovlivnění růstu postižené oblasti.

Nadprůměrně velké hemangiomy, které se objevují v oblasti obličeje a krku, vedou především k estetickým a funkčním omezením. Například hemangiom očního víčka může bránit otevírání oka a v extrémních případech vést dokonce k trvalé tupozrakosti. Hemangiom v ústech může vést k obtížím při jídle, trvalé deformaci rtů nebo dokonce k abnormalitám v postavení čelisti a zubů. Hemangiom na nose může vést buď k deformaci nosu, nebo k nepříjemným pocitům při dýchání nosem. Silně prokrvené hemangiomy na uších často vedou k deformaci chrupavky nebo nadměrnému růstu ucha.