Co je to karcinom jater?

Karcinom jater se také hovorově nazývá rakovina jater a označuje zhoubné onemocnění jaterních buněk. V Německu je karcinom jater považován za poměrně vzácné nádorové onemocnění, které v průměru nadprůměrně často postihuje muže starší 70 let a ženy starší 72 let. Lékaři mohou karcinom jater označit také jako primární rakovinu jater, protože vzniká v játrech. Hepatocelulární karcinom (HCC) je nejčastějším typem primárního karcinomu jater. O sekundárním karcinomu jater hovoří lékaři tehdy, když se v játrech usídlí dceřiné nádory (tzv. metastázy) z jiných zhoubných nádorů. To může být například případ rakoviny střeva nebo žaludku. Primární a sekundární karcinomy jater se od sebe liší svým průběhem a léčbou.

Jaká je funkce jater?

Játra (hepar) jsou nejtěžším lidským orgánem a jsou považována za největší žlázu v lidském těle. Leží v pravé horní části břicha, jsou umístěna přímo pod bránicí a jsou chráněna dolními žebry. Jako ústřední orgán látkové výměny plní játra životně důležité úkoly, jako je produkce žluči, která je potřebná pro trávení tuků, nebo slouží jako detoxikační centrum organismu, kde se odbourávají škodlivé látky, jako jsou drogy nebo alkohol.

Jak vzniká rakovina jater?

V Německu je většina případů rakoviny jater (HCC) způsobena tzv. scvrknutými játry (jaterní cirhózou). Jaterní cirhózou se rozumí zjizvená přestavba jaterní tkáně, která může vzniknout v důsledku dlouhodobého poškození jater a/nebo zánětu jater (hepatitidy) a vede také k destrukci jaterních buněk. U méně než 20 % všech případů rakoviny jater se jaterní cirhóza nevyskytuje.

Jaterní cirhóza a rakovina jater vznikají především z následujících příčin:

• chronické nadužívání alkoholu: pravidelná konzumace alkoholu může vést k chronickému zánětu jaterní tkáně (alkoholická hepatitida), který může být následně příčinou jaterní cirhózy a rakoviny jater.
• chronické virové infekce, zejména viry hepatitidy C nebo hepatitidy B: zatímco viry hepatitidy B se přenášejí tělními tekutinami a způsobují zánět jater (hepatitidu), chronické infekce hepatitidy B se vyskytují převážně v Asii a Africe, zatímco chronické infekce hepatitidy C jsou běžné zejména v USA, Evropě a Japonsku.
• Profesní faktory: Některé profesní skupiny jsou vystaveny zvýšenému riziku vzniku rakoviny. Jedná se především o profese, které s sebou nesou zvýšené riziko nákazy hepatitidou B a C, jako jsou zdravotničtí pracovníci, kteří přicházejí do zvýšeného kontaktu s tělními tekutinami. Riziko může snížit očkování, například proti infekci hepatitidou B.
• ztukovatění jater, které je způsobeno těžkou nadváhou (obezitou) a/nebo cukrovkou 2. typu: Ke vzniku karcinomu jater může přispívat také plísňový toxin aflatoxin, který může být obsažen například v kontaminovaných obilných výrobcích. Aflatoxin se však vyskytuje především v tropických a subtropických zemích s teplým a vlhkým klimatem. Kromě aflatoxinu mohou riziko HCC jednoznačně zvyšovat také obezita a diabetes mellitus.
• Léčba: Pokud jsou pohlavní hormony, jako je perorální antikoncepce nebo anabolické steroidy pro budování svalů, užívány delší dobu, mohou vést k poškození jater a podporovat růst jaterních nádorů.
• genetické faktory: Různá dědičná metabolická onemocnění mohou zvyšovat riziko vzniku rakoviny jater. Patří mezi ně především tzv. nemoc ukládání železa (hemochromatóza), při níž je organismus téměř přetížen železem v důsledku zvýšeného vstřebávání železa.

Jaké příznaky může karcinom jater způsobit?

V počátečních stádiích rakovina jater obvykle vyvolává jen málo příznaků, a proto se na rakovinu jater obvykle přijde, až když nádor dosáhne určité velikosti. V tomto stadiu se mohou objevit následující spíše nespecifické příznaky.

• pocit tlaku v pravé horní části břicha,
• nežádoucí úbytek hmotnosti,
• zežloutnutí očí i kůže,
• zvětšení obvodu břicha v důsledku zadržování vody (břišní vodnatelnost, ascites).

Jak se diagnostikuje karcinom jater?

Ošetřující lékař nejprve odebere anamnézu dotazem na předchozí onemocnění, životní návyky a stížnosti. Lékař se také zeptá, zda pacient pravidelně užívá léky. Poté při fyzikálním vyšetření prohmatá dutinu břišní. Kromě toho mohou informace o možném poškození jater poskytnout laboratorní testy.

Pokud tato vyšetření potvrdí podezření na existující karcinom jater, provedou se další zobrazovací postupy. Může být použito třífázové zobrazovací vyšetření průřezu s kontrastem, ale může být také odebrán vzorek tkáně (jaterní biopsie).

Jak lze karcinom jater léčit?

V závislosti na velikosti nádoru se karcinom jater obvykle zcela odstraní chirurgicky. Pokud se nádor již značně rozšířil nebo pokud se jedná o konečné stadium jaterní cirhózy, lze zvážit také transplantaci jater. Pacient však obvykle musí dlouho čekat, protože není k dispozici vhodný dárcovský orgán.

Alternativní metody léčby karcinomu jater spočívají v tzv. transarteriální chemoembolizaci (TACE). Po podání chemoterapeutické látky se přívod krve k nádorovým buňkám uzavře pomocí gelové pěny nebo malých kovových spirálek. Nádor však lze zničit i teplem pomocí tzv. radiofrekvenční blace (RFA) nebo mikrovlnné ablace (MWA). Tuto metodu aplikace však lze provádět pouze u nádorů o velikosti maximálně 5 cm.