Co je Lhermitte-Duclosův syndrom?

Lhermitte-Duclosův syndrom se také nazývá dysplastický gangliocytom a jedná se o vzácný novotvar mozečku, který je spojen s abnormálním vývojem a zvětšením mozečku a zvýšeným nitrolebním tlakem. Onemocnění může vzniknout v důsledku mutace v genu PTEN, a je proto také součástí takzvaného syndromu hamartomového tumoru PTEN. Může se však vyskytovat také jako podtyp Cowdenova syndromu. Lhermitte-Duclosův syndrom se obvykle objevuje u mladých dospělých ve třetí a čtvrté dekádě života a u dětí je méně častý. Lhermitteův-Duclosův syndrom poprvé popsali v roce 1920 Jacques Jean Lhermitte a P. Duclos a nese jejich jméno.

Jak se Lhermitte-Duclosův syndrom rozlišuje?

Podle klasifikace nádorů Světové zdravotnické organizace (WHO) patří dysplastický gangliocytom mezi nádory centrálního nervového systému I. stupně. Lhermitte-Duclosův syndrom je charakterizován jak benigními novotvary, tak malformací, což stále znesnadňuje přesné zařazení do jednotlivých nádorových stupňů. Mezi vědci je proto také sporné, zda Lhermitte-Duclosův syndrom je hamartom.

Co je příčinou vzniku Lhermitte-Duclosova syndromu?

Lhermitte-Duclosův syndrom je genetické onemocnění, tj. vzniká v důsledku nesprávné funkce jednoho nebo více genů (mutace). Lékařům je známo, že zejména nádorový supresorový gen PTEN může vyvolat varianty způsobující onemocnění Lhermitte-Duclosovým syndromem. Zárodečná mutace je také základem cowdenova syndromu. Mutace PTEN vede k poruše skládání a migrace buněk v mozku. Obecně gen PTEN kóduje multifunkční enzym fosfatázu.

Jaké jsou příznaky Lhermitte-Duclosova syndromu?

Menší léze způsobené Lhermitte-Duclosovým syndromem jsou obvykle asymptomatické. Někdy však mohou vyvolat následující příznaky:

• Bolest hlavy,
• Třes,
• Nevolnost,
• Dysfunkce mozečku,
• mechanická obstrukce odtoku v oblasti odtokových kanálků mozkomíšního moku (hydrocephalus occlusus),
• Poškození nervových buněk v mozečku a míše (ataxie),
• Poruchy zraku,
• Obrny lebečních nervů

 
Pokud je gangliocytom větší, může dojít k tzv. okluzivnímu hydrocefalu s mozečkovou dysfunkcí a zvýšeným intrakraniálním tlakem. Kromě toho se mohou vyskytnout následující abnormality

• zvýšený růst mozkové tkáně (megalencefalie),
• snížená gyrace mozkové kůry (mikrogyrie),
• Rozšíření centrálního kanálu v míše vyplněného tekutinou (hydromyelie),
• Výskyt nadpočetných prstů na rukou nebo nohou (polydaktylie),
• částečný gigantismus,
• Obří jazyk (makroglosie).

Jaká doprovodná onemocnění může způsobovat Lhermitte-Duclosův syndrom?

Lhermitte-Duclosův syndrom může způsobit následující doprovodná onemocnění:

• Cowdenův syndrom: autozomálně dominantně dědičný syndrom, při kterém vznikají hamartomy všech tří listů,
• Poruchy tvorby kortikální kosti (kostní vrstvy obklopující vnitřní tkáň, tzv. spongiózy, vnější kosti),
• Heterotopie šedé hmoty: obvykle se tvoří v dřeňovém táboře a kůře,
• Malformace mozkové kůry (polymikrogyrie)

Jak se diagnostikuje Lhermitte-Duclosův syndrom?

Lhermitte-Duclosův syndrom lze diagnostikovat obvyklými zobrazovacími technikami:

• Rentgenovésnímky: abnormální tkáň, která zahrnuje mozkovou kůru a je obvykle omezena na jednu hemisféru. V některých případech může zasahovat až do vermis, ale zřídka proniká do kontralaterální hemisféry.
• Počítačová tomografie:zobrazuje nádor v mozečku, který může v některých případech obsahovat kalcifikace a obvykle se omezuje na jednu hemisféru. Pouze ve vzácných případech je postižena také vermis cerebelli.
• Magnetická rezonance: zobrazuje postiženou oblast jako tygří kůži připomínající vzorovanou tkáň. Pokud je magnetická rezonance prováděna s kontrastní látkou, nelze zobrazit akumulaci gadolinia.

 
Z histopatologického hlediska se u Lhermitte-Duclosova syndromu vyskytují dysplastické Purkyňovy buňky, které hypertroficky bobtnají a po určité době vakuolizují (jsou posety dutinami). U Lhermitte-Duclosova syndromu je také nápadné, že stratifikace mozku je obrácená a vrstva granulárních buněk je z velké části nahrazena . Dysplastické mozečkové gangliocytomy se zpravidla vyskytují jednotlivě a tvoří se pouze na jedné straně.

Jak se Lhermitte-Duclosův syndrom léčí?

Pokud Lhermitte-Duclosův syndrom nevyvolává žádné příznaky, není léčba zpočátku nutná. Pokud se objeví neurologické příznaky , lze nádor zmenšit chirurgickým zákrokem , aby se i tímto způsobem snížil nitrolební tlak. Úplné odstranění nádoru obvykle není nutné a ve většině případů je také velmi obtížné vzhledem k umístění nádoru. Často se stává, že se nádor po určité době znovu vyvine (recidiva).

Jaká je prognóza Lhermitte-Duclosova syndromu?

Vzhledem k tomu, že se syndrom Lhermitte-Duclos podobá Cowdenovu syndromu, nese s sebou onemocnění zvýšené riziko vzniku dalších nádorů, jako je například rakovina prsu, štítné žlázy a/nebo endometria. Pacienti by proto měli v pravidelných intervalech podstupovat zobrazovací kontroly těchto částí těla, aby bylo možné diagnostikovat a v případě potřeby léčit nádor v časném stadiu.

Jak lze Lhermitte-Duclosovu syndromu předcházet?

Lhermitte-Duclosův syndrom je dědičné onemocnění. Protože příčina onemocnění je tedy v genech, neexistují zatím téměř žádná preventivní opatření, která by Lhermitte-Duclosovu syndromu zabránila. Existuje však možnost, zejména při plánování rodiny, využít genetické poradenství. Také rodinní příslušníci postižené osoby by měli být rychle vyšetřeni na Lhermitte-Duclosův syndrom, aby bylo možné také včas zahájit léčbu.