Co je to borelióza?
Lymská borelióza, nazývaná také borrelióza, popisuje klinický obraz, který přenášejí klíšťata. Nákazu z člověka na člověka však lze vyloučit. Onemocnění může nabývat různých forem a projevovat se v různé míře. Borelióza postihuje především kůži, ale může postihnout i nervový systém, klouby a srdce. Onemocnění způsobují bakterie. Jedná se o takzvané bakterie Borrelia burgdorferi. Lymská borelióza se v Německu vyskytuje zejména v období od června do srpna kvůli vysokému výskytu klíšťat. Proti borelióze zatím neexistuje žádné očkování.
Mimochodem, onemocnění lymeskou boreliózou bylo pojmenováno podle místa, kde bylo v roce 1976 objeveno. V Lyme v Connecticutu/USA se u nápadně velkého počtu pacientů objevil zánět kloubů po kousnutí klíštětem. Ačkoli kožní projevy spojené s lymeskou borreliózou byly v Evropě známy již na přelomu minulého století, poprvé byl patogen podrobně popsán a zkoumán až v roce 1981.
Jaké typy lymské boreliózy se rozlišují?
Lymeskou borreliózu vyvolávají různé druhy bakterií rodu Borrelia. Ty patří do tzv. bakteriálního komplexu Borrelia burgdorferi sensu lato (Bbsl complex). Existuje více než 20 popsaných druhů, z nichž nejméně šest následujících je považováno za lidské patogeny:
- Borrelia afzelii,
- Borellia bavariensis,
- Borellia burgdorferi sensu stricto,
- Borellia garinii,
- Borellia mayonii,
- Borellia spielmanii.
Patogenita druhů Borrelia bissettiae, B. lusitaniae a B. valaisiana je v současné době stále předmětem výzkumu. Všechny výše uvedené druhy patogenní pro člověka mohou způsobovat tzv. migrující vyrážku (erythema migrans). Patogeny Borellia bavariens a Borellia garinii se mohou projevit neurologicky, zatímco B. burgdorferi sensu stricto je spojován s rozvojem tzv. boreliové artritidy. Borellia afzelli naopak může přispívat k rozvoji acrodermatitis chronica atrophicans.
Ve kterých oblastech se vyskytují lidské patogenní borelie?
Všechny výše uvedené humánní patogenní druhy, s výjimkou Borellia mayonii, se vyskytují v Evropě. V USA však byly zjištěny pouze Borellia burgdorferi sensu stricto a Borellia mayonii. V Asii byly zjištěny všechny druhy patogenní pro člověka kromě Borellia burgdorferi sensu stricto a Borellia mayonii. Lymeská borelióza se tedy vyskytuje celosvětově v mírných klimatických pásmech. V tropech a subtropech se však běžně vyskytují i další boreliózy, jako je zavšivení nebo klíšťová recidivující horečka. Ve vzácných případech je do Německa přivážejí cestovatelé.
Jak častá je borelióza v Německu?
Přesný počet případů boreliózy na území Německa není znám. Hlášená incidence ve spolkových zemích s povinným hlášením onemocnění se pohybuje mezi 26 případy/100 000 obyvatel (2015) a 41 případy/100 000 obyvatel (2013). Bez ohledu na přesný počet případů se však vědci shodují, že borelióza je rozšířená a měla by být brána vážně. Hlavní potíž spočívá v tom, že onemocnění se může objevit i několik let po kousnutí klíštětem.
Jak se borelióza přenáší?
Původci lymské boreliózy, tzv. bakterie borélie, se na člověka přenášejí prostřednictvím kousnutí klíštětem. Ve střední Evropě se tak děje především prostřednictvím klíštěte obecného (Ixodes ricinus). V Německu je přenašečem borélií přibližně třetina všech klíšťat. Ne každé kousnutí klíštětem však nutně vede k infekci. Pokud je například klíště včas odstraněno, je riziko infekce výrazně nižší. Pokud naopak klíště zůstane přisáté déle než dvanáct hodin, riziko infekce se výrazně zvyšuje. Studie ukázaly, že v Německu vede k borelióze pouze jedno ze 100 kousnutí klíštětem. Mimochodem, člověk nakažený boreliózou nemůže přenášet nemoc na jiné lidi.
Jak přesně se borelióza přenáší?
U klíštěte štítného (Ixodes ricinus) se bakterie borélie nacházejí ve střevě. Po přisátí borelie migrují do slinných žláz a odtud se spolu se slinami klíštěte přenášejí na pokousanou osobu. Přenos borélií je však možný až po delší době. To znamená, že klíště musí být přisáté alespoň několik hodin, aby mohlo dojít k přenosu onemocnění.
Který rezervoár je známý pro lymskou boreliózu?
Za nejdůležitější rezervoár patogenu lymeské borreliózy jsou považovány myši, ale také ptáci. Za hostitelská zvířata a rezervoáry patogenu pro bakterii Borrelia burgdorferi se však považují také ježci, lišky, králíci a dokonce i plazi.
Kdy se borelióza projeví po kousnutí klíštětem?
Většina onemocnění probíhá bez příznaků. Lymeskou boreliózu však lze odhalit asi několik dní až týdnů po kousnutí klíštětem podle tzv. bloudivého zarudnutí. Vzácněji se mohou pozdní formy lymeské borreliózy projevit měsíce až roky po kousnutí klíštětem.
Jaké jsou příznaky boreliózy?
Ve většině případů proběhne lymská borelióza bez povšimnutí. Pokud se u pacienta objeví příznaky, mohou se projevovat velmi různě, začínat v různou dobu nebo se vyskytovat v kombinaci. Proto je obtížné diagnostikovat onemocnění v raném stádiu. V 90 procentech všech případů se však borelióza projeví tzv. migrujícím zarudnutím (erythema migrans). Jedná se o prstencovité zarudnutí kůže o velikosti nejméně 5 cm, které má uprostřed obvykle světlejší barevnou konturu než na okrajích. Zčervenání kůže se rozšiřuje směrem ven po dobu několika dnů a poprvé si ho lze všimnout přibližně tři až 30 dnů po kousnutí klíštětem, obvykle v oblasti místa kousnutí. Toulavé zarudnutí se však může objevit i na jiných částech těla. Mezi ně patří např:
- na nohou,
- hlava nebo oblast krku.
S postupujícím onemocněním se mohou objevit také následující příznaky podobné chřipce:
- Horečka,
- Otok lymfatických uzlin,
- Bolesti svalů a/nebo kloubů.
U dětí se mohou objevit také uzlovité a/nebo modročervené otoky kůže. Ty se vyskytují především na uchu, na bradavkách nebo v oblasti genitálií. Velmi vzácně se u některých pacientů vyskytuje chronický zánět kůže (acrodermatitis chronica atrophicans). Kůže se mění zejména na vnitřní straně paží, nohou, prstů a/nebo chodidel. V průběhu acrodermatitis chronica atrophicans se kůže stává tenkou jako papír a získává namodralou barvu.
Jaké jsou projevy neuroborreliózy, lymeské artritidy a lymeské karditidy?
Borelióza může postihnout nervový systém. Lékaři tomu říkají neuroborrelióza, ale vyskytuje se jen asi u tří ze 100 pacientů. Neuroborrelióza se obvykle projeví několik týdnů až měsíců po kousnutí klíštětem. Spíše výjimečně se neuroborrelióza objeví až po letech. Onemocnění je doprovázeno následujícími příznaky:
- pálivá bolest nervů, která nabývá na intenzitě zejména v noci,
- jednostranné nebo oboustranné ochrnutí obličeje,
- zánětlivé podráždění nervů, které může vést k necitlivosti, zhoršení zraku a/nebo sluchu,
- vzácněji ochrnutí trupu, rukou a/nebo nohou.
Pokud se neuroborrelióza rozvine u dětí, projevuje se jako nehnisavá meningitida, která je spojena se silnými bolestmi hlavy nebo náhlým jednostranným ochrnutím obličeje (až v 90 % všech případů). Při paréze obličeje nelze zavřít oko na postižené straně a nelze brázdit čelo. Může se také stát, že jeden koutek úst visí ochable dolů.
Kromě neuroborreliózy se může vyskytnout i tzv. boreliová artritida. Ta se vyvine téměř u pěti ze 100 pacientů a způsobuje zánět kloubů. Boreliová artritida postihuje především kolenní klouby a vzácněji i klouby hlezenní nebo loketní. Onemocnění obvykle probíhá v epizodách a objevuje se opakovaně.
Velmi vzácně může borelióza postihnout srdce a způsobit zánět, srdeční arytmii nebo poruchy vedení. Lékaři to označují jako boreliovou karditidu.
S jakými příznaky je třeba vyhledat lékaře?
Pokud se objeví výše popsané migrující zarudnutí, je vhodné okamžitě kontaktovat lékaře. To platí i v případě, že si nepamatujete, že by vás klíště kouslo. Kromě toho je třeba vyhledat lékařskou pomoc, pokud se objeví příznaky jako horečka a/nebo bolesti svalů a hlavy.
Jaká jsou jednotlivá stadia boreliózy?
Borelióza se obvykle dělí do následujících tří stadií:
- Stádium I:V mnoha případech onemocnění se mezi třemi dny a několika týdny po kousnutí klíštětem objeví tzv. migrující zarudnutí (erythema migrans). To se nemusí nutně objevit v místě kousnutí, ale může se vyvinout i na jiných částech těla. Ten však svědčí o šíření bakterie v organismu. V této první fázi onemocnění si někteří pacienti stěžují na celkové příznaky infekce, jako je horečka, bolest hlavy, svalů a kloubů. Může se také objevit otok lymfatických uzlin a/nebo celková únava. V této fázi onemocnění je diagnóza boreliózy spíše klinická.
- Stádium II:Po několika týdnech až šesti měsících po kousnutí klíštětem se může objevit pálivá bolest nervů v blízkosti erythema migrans. Ve zvláště závažných případech může být doprovázena poruchami smyslů a ochrnutím.
- Stádium III:Po šesti měsících až letech od kousnutí klíštětem si asi 5 % všech dospělých a dětí stěžuje na boreliovou artritidu se zvyšující se bolestí kloubů. Postiženy jsou zejména kolenní a hlezenní klouby. Bolest se buď objevuje v epizodách, nebo je trvalá.
Jak se borelióza diagnostikuje?
Lymskou boreliózu může diagnostikovat ošetřující lékař na základě fyzikálního vyšetření, pokud je přítomno zarudnutí při putování. Pokud má pacient další příznaky, které ukazují na boreliózu, lze je objasnit pomocí krevního testu.
Neuroborreliózu lze diagnostikovat intratekálně, tj. vyšetřením nervové tekutiny na přítomnost protilátek proti boréliím. V tomto případě se ke stanovení intratekální tvorby borreliových protilátek používá tzv. index CSF/sérum. U většiny pacientů lze CSF/serum index stanovit mezi 6 a 8 týdny po začátku onemocnění. V mnoha případech lze rovněž zjistit zánětlivé změny v mozkomíšním moku. Ty mohou zahrnovat lymfocytární pleocytózu a/nebo poruchu bariéry krev/ CSF.
Jak se borelióza léčí?
Pokud je onemocnění diagnostikováno včas a léčeno antibiotiky, pacient se obvykle rychle zotaví. Těžkým průběhům onemocnění, ale i pozdním projevům lze předejít podáváním antibiotik v časné fázi onemocnění. Obvykle se používají následující antibiotika k perorálnímu podání:
- Amoxicilin: většinou se používá u dětí a těhotných žen,
- Doxycyklin: obvykle se používá k léčbě dospělých
Alternativně lze podávat cefuroxim axetil nebo azitromycin. Podáváním antibiotik lze obvykle zabránit i těžkým průběhům onemocnění. V závislosti na závažnosti onemocnění může být v chronickém stadiu nutná i intravenózní léčba. K tomuto účelu se předepisuje především ceftriaxon, cefotaxim nebo penicilin G. Doba podávání příslušného léku závisí na typu onemocnění, ale také na jeho závažnosti, a může se pohybovat mezi 10 a 30 dny. Užívání antibiotik po dobu několika měsíců nebo jejich několikanásobné opakování, případně předepisování kombinace několika účinných látek, lékaři nedoporučují. V 82 procentech všech případů onemocnění ustoupí po ukončení prvního léčebného cyklu. Ve zvláště závažných případech trvá až čtyři série infuzí, než onemocnění ustoupí.
Pokud byl pacient kousnut klíštětem, ale nepociťuje žádné příznaky onemocnění, preventivní podávání antibiotik se důrazně nedoporučuje. Riziko nežádoucích účinků podávání antibiotik nemůže být vyváženo zdravotním přínosem podávání léku.
Jaká je prognóza boreliózy?
Prognóza boreliózy závisí na rychlém zahájení léčby, ale také na tom, kolik času měly bakterie na to, aby se v těle rozšířily a rozmnožily. Pokud je borelióza správně léčena, příznaky obvykle zcela vymizí. Může se však také stát, že příznaky boreliózy zůstanou. Někteří pacienti například trpí mírným ochrnutím lícního nervu a přetrvávajícími bolestmi kloubů po zbytek života po nakažení touto nemocí. To lze vysvětlit přetrvávající reakcí imunitního systému. Komplikace se objevují hlavně tehdy, když je nemoc diagnostikována v pokročilém stadiu, a je proto obtížně léčitelná.
Mnohá média informují o takzvaném postlymfatickém syndromu. Zde se však zatím nepodařilo předložit jasný klinický obraz. Pacienti, kteří jím trpí, by si často stěžovali na bolesti svalů, celkový pocit slabosti a potíže se soustředěním. Studie však ukazují, že tyto příznaky se stejně často vyskytují i u lidí, kteří boreliózou nikdy netrpěli. Proto mnoho lékařských odborníků o existenci postboreliového syndromu pochybuje.
Uznávanými pozdními následky nemoci jsou naopak přetrvávající kožní změny, neurologické potíže nebo záněty kloubů. Neexistují žádné dlouhodobé účinky infekce boreliózou, které by mohly mít negativní vliv například na délku života.
Kdo má tendenci onemocnět lymeskou boreliózou obzvlášť často?
Lymeskou boreliózou se nejčastěji nakazí lidé, kteří jsou obzvláště často kousnuti klíštětem. Klíšťata se vyskytují především ve volné přírodě, tj. v lese a v trávě. Lze je nalézt na stéblech trávy, v podrostu nebo na větvích keřů. Odtud mohou při bližším kontaktu proniknout do kůže a následně do dalších částí těla. Klíšťata však mohou být na člověka přenesena také divokými a domácími zvířaty, která tráví čas venku. Lymská borelióza se může opakovaně rozvinout prostřednictvím kousnutí klíštětem. Jakmile jednou boreliózu překonáte, nechrání vás to před opětovným onemocněním boreliózou.
Je borelióza nebezpečná během těhotenství?
Menší studie z těhotenství vedly zpočátku k závěru, že infekce lymeskou boreliózou nemá vliv na vývoj plodu nenarozeného dítěte. Tento předpoklad však novější studie zatím nepotvrdily.
Těhotná žena, která má boreliózu, je léčena antibiotiky stejně jako ostatní pacienti. Lékař však dbá na to, aby přípravek nepoškodil nastávající matku nebo nenarozené dítě. Považuje se za neprokázané, že matky mohou přenést boreliózu na své dítě prostřednictvím kojení.
Jak se lze proti borelióze chránit?
Zatím neexistuje žádné očkování proti borelióze. Očkování proti virové infekci časné letní meningoencefalitidy (FSME), kterou rovněž přenášejí klíšťata, před boreliózou nechrání. Abyste účinně zabránili nákaze, měli byste dbát na to, aby vás klíště nekouslo. Za tímto účelem byste si při pobytu venku měli vzít k srdci následující zásady:
- Při pobytu v lese noste trička s dlouhými rukávy, kalhoty a uzavřenou obuv. Pokud je to možné, noste přes kalhoty ponožky, aby klíště nemohlo vklouznout pod nohavici kalhot.
- Noste světlé oblečení, abyste klíšťata co nejdříve odhalili a odstranili.
- Používejte repelent proti klíšťatům. Přesně dodržujte pokyny výrobce o účinnosti přípravku v průběhu času a pravidelně jej obnovujte, abyste byli vždy optimálně chráněni.
- Po pobytu venku je třeba důkladně zkontrolovat tělo, zda na něm nejsou klíšťata. Mějte na paměti, že klíšťata dávají přednost teplým a měkkým oblastem kůže, jako jsou zadní strana kolen, třísla, oblast za ušima nebo v podpaží a také hlava a linie vlasů.
Pokud však dojde ke kousnutí klíštětem, je třeba ho rychle odstranit, aby se minimalizovalo riziko nákazy boreliózou.
Jak by se klíšťata měla odstraňovat?
Klíšťata by měla být odstraněna co nejdříve. To se provádí následujícím způsobem:
- 1. Klíště je třeba uchopit co nejblíže jeho hlavičky, tj. co nejblíže kůži. Klíště pomalu a rovně vytáhněte z kůže. K vyjmutí klíštěte je nejlepší použít pinzetu nebo tzv. klíšťovou kartu.
- 2. Místo vpichu pak pečlivě vydezinfikujte.
Aby se uvolnilo co nejméně choroboplodných zárodků, nemělo by se klíště ošetřovat oleji a/nebo krémy. Klíště se také nesnažte rozmačkat. Je možné, že po odstranění klíštěte zůstanou zbytky. To může vést k mírnému zánětu kůže, ale nezvyšuje to riziko nákazy boreliózou.
Má celostátní povinnost hlásit boreliózu smysl?
Povinnost hlásit onemocnění nezávisí na významu nebo závažnosti onemocnění. To, zda nemoc podléhá povinnému hlášení, závisí především na tom, zda lze hlášením nemoci zlepšit ochranu zdraví obyvatelstva. Povinnému hlášení proto podléhají především ta onemocnění, která vyžadují, aby orgán ochrany zdraví jednal ve vztahu k nemocnému, aby zabránil dalšímu šíření onemocnění. Borelióza se však nemůže přenášet z člověka na člověka. Proto celostátní povinnost hlásit tuto nemoc nemusí mít nutně smysl, zejména proto, že povinnost hlášení je vždy spojena s určitým byrokratickým úsilím. Pro budoucí účinnou kontrolu lymeské borreliózy má naopak větší smysl, pokud bude standardizována jak laboratorní diagnostika, tak budou vypracovány terapeutické pokyny.
Lymeská borrelióza: shrnutí
Lymská borelióza je infekční onemocnění způsobené tzv. bakterií Borrelia burgdorferi. Člověk se může touto nemocí nakazit prostřednictvím kousnutí klíštětem, pokud není klíště včas odstraněno. Ve většině případů onemocnění se lymeská borrelióza projeví tzv. toulavým zarudnutím. Jedná se o prstencovité zarudnutí, které se může objevit v okolí místa kousnutí, ale i na jiných částech těla. Po výskytu bludného zarudnutí si mnoho pacientů stěžuje na příznaky podobné chřipce. Boreliózu lze obvykle dobře léčit antibiotiky. Každý rok se v Německu nakazí lymskou boreliózou přibližně 3 z 10 000 osob. Onemocnění není život ohrožující.