Co je to nádor z beta buněk?
Beta buňky se nacházejí v takzvaných Lagerhansových ostrůvcích slinivky břišní a jsou zodpovědné za produkci hormonu inzulínu. Inzulín snižuje hladinu cukru v krvi, což znamená, že beta buňky hrají ústřední roli při regulaci hladiny cukru v krvi. Ve slinivce břišní proto vzniká nádor z beta buněk, který se také nazývá inzulinom. Nádor beta-buněk se vyskytuje v 1 až 4 případech na 1 milion obyvatel, jedná se tedy o poměrně vzácný nádor. Zvýšené riziko vzniku nádoru beta-buněk mají zejména lidé v 5. a 6. dekádě života, přičemž přibližně 10 % všech inzulinomů je zhoubných. Obvykle by měl být nádor z beta-buněk chirurgicky odstraněn, ale lze také potlačit jeho růst léky zvanými inzulínové sekrety.
Za co jsou beta buňky zodpovědné?
Beta buňky jsou buňky slinivky břišní produkující inzulin. Jsou zodpovědné za produkci inzulínu. Pokud je funkce beta buněk narušena, mohou vzniknout různé formy cukrovky. V tomto případě vede nedostatek inzulinu k výrazně zvýšené hladině cukru v krvi. Lékaři rozlišují následující dva typy cukrovky:
- Diabetes 1. typu: vzniká v důsledku absolutního nedostatku inzulínu v beta buňkách slinivky břišní (Lagerhansových ostrůvcích). Hladina cukru v krvi stoupá, když je zničeno přibližně 80 procent všech beta buněk. Diabetes 1. typu může mít dědičné příčiny.
- Cukrovka 2. typu: je jednou z nejčastějších forem cukrovky, která obvykle nastupuje až ve vyšším věku. Diabetes 2. typu vzniká v důsledku nerovnováhy ve vylučování inzulínu a zhoršujícího se účinku inzulínu (inzulínové rezistence). Rizikovými faktory pro vznik diabetu 2. typu jsou obezita, vysoký krevní tlak a dyslipidemie. dibat 2. typu může vyvolat předčasné kornatění tepen (arteriosklerózu) a zvýšit riziko srdečního infarktu a mozkové mrtvice.
Jaké příznaky způsobuje nádor beta-buněk?
Typickým příznakem nádoru beta-buněk je spontánní hypoglykémie, která se častěji objevuje během hladovění. Jedná se o hypoglykémii, která může ve zvláště závažných případech vést až k poruše vědomí nebo dokonce ke kómatu či mdlobám (synkopě). Dalšími příznaky hypoglykémie jsou:
- Třes,
- Pocení,
- Zvýšení krevního tlaku,
- Bušení srdce (tachykardie),
- vnitřní neklid,
- Úzkost,
- Hyperventilace,
- pocit tepla.
Na hypoglykémii mohou dále poukazovat závratě, bolesti hlavy, zmatenost a také poruchy myšlení a řeči a/nebo nesoustředěnost. Kromě hypoglykémie mohou být příznaky nádoru beta-buněk také hlad, nevolnost a zvracení, stejně jako poruchy vidění a ospalost.
Jak se diagnostikuje nádor beta-buněk?
Pokud se objeví příznaky nízké hladiny cukru v krvi (hypoglykémie), musí příčiny objasnit lékař. Zpravidla se za tímto účelem provádí tzv. hladový test, při kterém se v pravidelných intervalech vyšetřuje hladina glukózy v krvi a hladina inzulínu a proinzulínu v krvi. Vzhledem k tomu, že většina postižených nemá žádné příznaky, tj. známky hypoglykémie, musí být pacient obvykle hospitalizován po dobu 48 až 72 hodin, aby bylo možné tento hladový test provést a stanovit diagnózu. Nádor beta-buněk lze diagnostikovat na základě průkazu výrazné sekrece inzulínu v přítomnosti hypoglykémie. U většiny pacientů s nádorem beta-buněk se obvykle během prvních 24 hodin objeví příznaky hypoglykémie.
Jak se léčí nádor beta-buněk?
První volbou léčby je úplné nebo rozsáhlé odstranění nádoru. To zahrnuje odstranění všech postižených lymfatických uzlin a případných jaterních metastáz. Rozsáhlá operace a odstranění nádoru slibuje až 90procentní míru vyléčení. Předpokladem je však přesná lokalizace nádoru. K tomuto účelu lze použít zobrazovací postupy, jako je počítačová tomografie (CT) nebo magnetická rezonance (MRI). V 60 až 70 procentech všech případů lze pomocí CT nebo MRI určit lokalizaci nádoru. Lokalizovat nádor beta buněk je však možné také pomocí tzv. endosonografie. Jedná se o speciální typ ultrazvukového vyšetření, které se provádí zevnitř.
Pokud není možné provést chirurgický zákrok, je možné podávat také léky, například užívat analoga somatostatinu k potlačení hormonů a/nebo diazoxid. Užívání diazoxidu může být také předepsáno, pokud hypoglykémie přetrvává i přes úspěšnou operaci. Může být také předepsána chemoterapie a dietní opatření. Dietní opatření zahrnují především časté rozdělení menších jídel během dne.
Jako novější léčebnou metodu nabízejí některé kliniky také terapii pomocí dendritických buněk. Takzvaná terapie dendritickými buňkami je imunologická léčebná metoda, při níž mají dendritické buňky rozpoznat degenerované nádorové buňky v těle a vyvolat imunitní reakci proti těmto buňkám s cílem zničit je. Za tímto účelem se dendritické buňky získávají z krve vlastního těla izolací monocytů v krvi. Tyto monocyty se pak v laboratoři vypěstují na dendritické buňky a vstříknou se pacientovi.
Jaká je prognóza nádoru beta-buněk?
Vzhledem k tomu, že nádor z beta-buněk je ve většině případů nejen nezhoubný, ale ve více než 90 procentech případů je také menší než dva centimetry, je prognóza dobrá. Pokud byl nádor chirurgicky zcela odstraněn, jsou pacienti považováni za vyléčené.