Co je to nádor hrudní stěny?

Nádor hrudní stěny neboli tumor hrudníku se odborně nazývá nádor hrudní stěny a označuje nádor, který se tvoří v hrudní stěně. Hrudní stěna se skládá z různých typů tkání. Na samém vnějším povrchu je kůže a pod ní tuková a pojivová tkáň. Hrudní stěnu však tvoří také žebra, která se skládají z kostní a chrupavčité tkáně. Všechny tyto různé typy tkání mohou tvořit nádory, přičemž nezhoubné nádory se projevují jako výrůstky normálních tkáňových buněk a zhoubné nádory jsou degenerované tkáňové buňky.

Přibližně v 9 % všech případů je nádor hrudní stěny zhoubný. V závislosti na tkáni původu nese nádor odpovídající latinský nebo řecký název. Například zhoubný nádor chrupavčité tkáně se nazývá chondrosarkom, z latinského názvu chondrocyte pro buňku chrupavky. Přibližně 35 % všech nádorů hrudní stěny je nezhoubných. Lékaři však rozlišují také tzv. sekundární nádory, které nemají původ v hrudní stěně a vznikly například metastázou karcinomu ledviny, štítné žlázy, prostaty nebo prsu (rakovina prsu) v hrudní stěně. Ty tvoří asi 26 procent všech případů tohoto onemocnění. Karcinom plic (bronchiální karcinom) však může prorůstat i mimo plíce a prorůstat do prsní tkáně. Tento typ je rovněž považován za sekundární nádor hrudní stěny.

Jaké jsou různé typy nádorů hrudní stěny?

Lékaři dělí nádory hrudní stěny na nezhoubné a zhoubné takto:

• nezhoubné nádory:
• Chondrom (vzniká v chrupavce),
• Fibrom (vzniká v pojivové tkáni),
• Osteochondrom, fibrózní dysplazie (vzniká v kostech),
• Hemangiom (vzniká v cévních buňkách),
• Lipom (vzniká v tukové tkáni),
• Névus, nazývaný také mateřské znaménko (vzniká v pigmentových buňkách),
• Neurofibrom (vzniká v nervové pojivové tkáni)

Mezi nejčastější nezhoubné nádory hrudní stěny patří osteochondrom, chondrom a fibrózní dysplazie.

• zhoubné nádory:
• Angiosarkom (vzniká v cévních buňkách),
• Chondrosarkom (vzniká v chrupavce),
• Fibrosarkom (vzniká v pojivové tkáni),
• Liposarkom (vzniká v tukové tkáni),
• Neurofibrosarkom (vzniká v nervové pojivové tkáni),
• maligní melanom (vzniká v pigmentových buňkách),
• Osteosarkom, Ewingův sarkom, solitární plazmocytom (vzniká v kostech)

• Nejčastější maligní formou nádoru hrudní stěny je chondrosarkom a fibrosarkom.

  Jaké příznaky způsobuje nádor hrudní stěny?

  Nádor hrudní stěny obvykle způsobuje bolest hrudní stěny až v pokročilém stadiu. Kromě toho se může objevit vyvýšenina nebo otok v oblasti hrudní stěny, který lze nahmatat. To je však možné pouze v případě, že nádor dosáhl určité velikosti. Ve vzácných případech může být oblast přehřátá a/nebo zarudlá. Je však také možné, že nádor hrudní stěny nevyvolává žádné příznaky a je diagnostikován například při screeningu nádorů nebo jako čistě náhodný nález.

  Jak se nádor hrudní stěny diagnostikuje?

  Pokud existuje podezření na nádor hrudní stěny, lze jej jasně zobrazit a diagnostikovat pomocí počítačové tomografie (CT). Oproti běžnému rentgenovému snímku má CT vyšetření tu výhodu, že nádor na hrudní stěně lze již přesně lokalizovat a zobrazí i plíce. Toto dobré zobrazení je dáno především tím, že CT zobrazuje vrstevnatý obraz v řezu tělem. Znalost přesné lokalizace a velikosti nádoru je zásadní pro případnou operaci. V případě potřeby lze provést další vyšetření magnetickou rezonancí (MRI), které objasní, zda nádor již prorostl do sousedních struktur. To může postihnout například pohrudnici, ale také mléčnou žlázu.

  Jak se léčí nádor hrudní stěny?

  Léčba nádoru hrudní stěny probíhá vždy v úzké spolupráci onkologa, hrudního chirurga a plastického chirurga. První metodou léčby je zpravidla vždy odstranění nádoru hrudní stěny. Zda je to možné, vždy závisí na typu nádoru, jeho velikosti a umístění. Chirurgický zákrok lze také kombinovat s dalšími léčebnými metodami, jako je radioterapie nebo chemoterapie. V mnoha případech je nutná náhrada hrudní stěny, aby se obnovila stabilita, ale také aby se ochránily plíce. Náhrada hrudní stěny se obvykle skládá z kostní náhrady, jako jsou kovové destičky nebo plast. Může však být také vyrobena z plastové síťky nebo kostního cementu.

  V rámci jedné operace je odstraněn nezhoubný nádor s bezpečnostním lemem 2 cm. U zhoubných nádorů je bezpečnostní rozpětí 4 až 5 cm. Konkrétně to znamená, že lékař vždy odstraní několik centimetrů zdravé tkáně v okolí nádoru. To proto, aby se zajistilo, že v něm nezůstanou shluky buněk, ze kterých by se mohl vytvořit nový nádor. Konkrétní chirurgické postupy se liší v závislosti na kategorii nádoru a na sousedních orgánech, které mohou být postiženy. Jedná-li se například o nádor kosti nebo chrupavky, operuje se podle zásad kompartment resekce, tj. pokud je to možné, odstraní se celá kost nebo chrupavka spolu s okolní pojivovou tkání. Nejčastějším způsobem léčby je však tzv. parciální resekce hrudní stěny, kdy se nádor plic rozšířil do přilehlé tkáně hrudní stěny. Pokud se v hrudní stěně již objevily metastázy, musí být odstraněny i ty.

  Jaká je prognóza nádorů hrudní stěny?

  Prognóza nádoru hrudní stěny vždy závisí na typu nádoru, jeho buněčné diferenciaci a stadiu, ve kterém je diagnostikován. Stejně jako u jiných nádorových onemocnění platí, že čím dříve je nádor hrudní stěny diagnostikován a léčen, tím větší je jeho šance na vyléčení. Primární sarkomy hrudní stěny mají průměrnou pětiletou míru přežití 17 %, přičemž mnohem lepší prognózu mají, jsou-li léčeny v časném stadiu.