Co je nezhoubný nádor prsu?

Nezhoubný nádor prsu je nádor mléčné žlázy, který se může vyskytnout u žen i mužů. Nádory prsu se často nazývají také nádory mléčné žlázy nebo nádory prsu. Většinou se jedná o fibroadenomy nebo fibrocystické změny. Ženy jsou nádory prsu postiženy častěji než muži.

Jak vzniká nádor prsu?

Jako fibrocystická změna se nádor prsu vyvíjí ve žlázovém a duktálním epitelu. Jeho růst je vyvolán především měnícími se hormonálními vlivy v ženském cyklu. Z rozšířených mlékovodů a žlázových lalůčků, tzv. lobulů, se mohou vyvinout cysty o velikosti několika milimetrů až několika centimetrů. Ačkoli většina hmatných bulek v prsu jsou cysty, stěna cysty se skládá také z atrofovaného žlázového epitelu. K degeneraci tohoto atrofovaného žlázového epitelu dochází velmi zřídka, proto cysty téměř nepředstavují riziko vzniku rakoviny prsu.

Jaké jsou příčiny vzniku nádoru prsu u mužů?

Pokud vznikne nádor prsu u muže, je to často způsobeno genetickou predispozicí. Ta může být způsobena buď mutacemi, které se vyskytují spontánně, nebo jsou dědičné. Zejména mutace genů BRCA1 a BRCA2 zvyšují riziko vzniku rakoviny prsu, ale také riziko vzniku jiných forem rakoviny, jako je rakovina slinivky břišní, prostaty a/nebo střev. Kromě toho může Klinefelterův syndrom vést k vrozené poruše počtu chromozomů. V tomto případě mají muži jeden nebo více ženských chromozomů X navíc, což nevyhnutelně zvyšuje riziko vzniku rakoviny prsu.

Jaké jsou různé typy nezhoubných nádorů prsu?

Nezhoubné nádory prsu se běžně dělí na fibroadenomy a papilomy mlékovodů. Fibroadenomy patří mezi nejčastější nezhoubné nádory prsu a vznikají prorůstáním žlázové a pojivové tkáně. Pokud dojde k proliferaci žlázové tkáně, lékaři ji nazývají adenom. V případě tzv. fibromů se naopak jedná o nadbytek pojivové tkáně. Jak fibroadenomy, tak adenomy představují zvýšené riziko vzniku rakoviny prsu.

Naproti tomu papilom mlékovodu (intraduktální papilom) je nezhoubný výrůstek, který postihuje vnitřní pokožku mlékovodu. Papilom mlékovodu se obvykle nachází ve velkých mlékovodech, které jsou v blízkosti bradavky. Může se však nacházet i v menších mlékovodech. Je možné, že se papilomy mlékovodů vyskytují jednotlivě nebo ve vícečetných případech. Papilomy mlékovodů se nadprůměrně často tvoří v období menopauzy.

Jaké jsou příznaky fibroadenomů a papilomů mlékovodu?

Ve velmi málo případech způsobuje fibroadenom příznaky. Před nástupem menstruace se však občas může objevit pocit napětí v postiženém prsu. Tato bolest může být snadno zaměněna za premenstruační syndrom. Fibroadenom lze nahmatat jako hladce ohraničenou a pohyblivou bulku, která může být někdy i poněkud hrbolatá. Průměr bulky se může pohybovat od 5 mm do 5 cm.

Naopak papilom mlékovodu může způsobovat krvavý výtok z bradavek.

Jak se nádor prsu diagnostikuje?

Nádor prsu diagnostikuje lékař pohmatovým vyšetřením a obvyklými zobrazovacími postupy sonografie (ultrazvukové vyšetření) a mamografie (rentgenové vyšetření). K vyloučení zhoubného nádoru prsu gynekolog ve většině případů odebere také vzorek tkáně (biopsie) a nechá jej laboratorně vyšetřit. Biopsie je vhodná zejména v případě, že nádor roste.

Pokud se jedná o papilom mléčné žlázy, je sekret, který vychází z bradavky, vyšetřen pod mikroskopem na přítomnost krve a degenerovaných buněk. Kromě zobrazovacích postupů sonografie a mamografie se provádí také mamoskopie. Ta slouží k určení rozsahu a přesné lokalizace nádoru. Při mléčné duktoskopii, tzv. galaktografii, se v lokální anestezii vstříkne do mléčných kanálků kontrastní látka a provede se rentgenový snímek. Na základě všech těchto výsledků vyšetření lékař nakonec rozhodne, zda je třeba nádor prsu chirurgicky odstranit, či nikoli. V případě, že se vytvořilo více intraduktálních papilomů, jejichž buňky rovněž vykazují určitý stupeň změn, zvyšuje se riziko, že se papilom mlékovodu vyvine ve zhoubný typ rakoviny.

Jak se nádor prsu léčí?

Vzhledem k tomu, že nádory mléčné žlázy jsou obvykle neškodné, není často nutné je odstraňovat. Je však třeba je pravidelně kontrolovat. To by mělo být prováděno jednak pohmatem prsu a jednak ultrazvukovým vyšetřením gynekologem, který pacientku ošetřuje. Poslední ultrazvukové vyšetření by mělo být prováděno v intervalu tří měsíců. I když nezhoubný nádor prsu není rakovinný, v mnoha případech má tendenci dále růst. Tím může dojít k vytlačení okolní tkáně. V závislosti na tom, kde se nádor prsu nachází a do jaké velikosti narostl, je možné nádor také odstranit. To lze provést malou operací, která se nazývá vakuová sací biopsie. Nádor prsu se odstraní buď v lokální anestezii, nebo v celkové anestezii. Pro chirurgické odstranění nádoru prsu by mohly hovořit následující důvody:

• Postižená osoba vnímá nádor prsu jako překážku nebo trpí nepříjemnými pocity.
• Nádor prsu rychle roste.
• Existuje zvýšené riziko vzniku rakoviny prsu, protože by nádor mohl degenerovat.

Jaká je následná péče o nádor prsu?

Lidé, kterým byl diagnostikován nádor prsu, by se měli poradit se svým lékařem o tom, jak často je třeba je kontrolovat. Totéž platí i po chirurgickém odstranění nádoru prsu, protože některé formy onemocnění začnou poté více růst a znovu se formovat. To může být také spojeno se zvýšeným rizikem vzniku zhoubného nádoru.