Co je to dlaždicobuněčný karcinom orofaryngu?

Orofaryngeální dlaždicobuněčný karcinom označuje nádor mandlí, spodiny a zadní části jazyka, patra a také boční a zadní části krku. Více než 95 % dlaždicobuněčných karcinomů tvoří orofaryngeální karcinomy. Nejdůležitějšími rizikovými faktory jsou kouření tabáku a konzumace alkoholu. V současné době je však hlavní příčinou vzniku tohoto karcinomu také lidský papilomavirus, zkráceně HPV.

Co způsobuje orofaryngeální spinocelulární karcinom?

Přibližně 60 % orofaryngeálních karcinomů je tvořeno HPV typu 16. Postižení jsou stále mladší a mladší, neboť průměrný věk dříve činil 57 let, ale nyní je to 30 až 55 let. Je to způsobeno tím, že se HPV infekce objevila jako etiologie. Důležitými rizikovými faktory jsou zde četnost orálního sexu a počet sexuálních partnerů. HPV pozitivní pacienti mají 16krát vyšší pravděpodobnost vzniku karcinomu orofaryngu. V Severní Americe a Evropě je HPV infekce zodpovědná za přibližně 70 až 80 % těchto karcinomů.

Stejně jako u naprosté většiny nádorů hlavy a krku není HPV příčinou u starších mužů s průměrným věkem 61 let. Největšími rizikovými faktory pro vznik dlaždicobuněčného karcinomu orofaryngu zůstávají alkohol a tabák. Lidé, kteří vykouří 1,5 a více krabiček cigaret denně, mají přibližně 3krát vyšší riziko. Pacienti, kteří denně vypijí 4 a více alkoholických nápojů, mají přibližně 7krát vyšší riziko vzniku dlaždicobuněčného karcinomu orofaryngu. Lidé, kteří hodně kouří a hodně pijí, mají 30krát vyšší riziko.

Jaké jsou příznaky orofaryngeálního spinocelulárního karcinomu?

Příznaky se liší v závislosti na lokalizaci orofaryngeálního karcinomu, ale obvykle zahrnují bolesti v krku, odynofagii, dysfagii, dysartrii a bolesti uší. Dalším častým příznakem je cystický otok hrdla. Vzhledem k tomu, že příznaky karcinomu orofaryngu jsou podobné příznakům infekce horních cest dýchacích, může někdy trvat několik měsíců, než je pacient odeslán ke specialistovi.

Jak se diagnostikuje dlaždicobuněčný karcinom orofaryngu?

Před zahájením léčby je prvním krokem stanovení diagnózy pomocí laryngoskopie a biopsie. Na základě těchto vyšetření lze zhodnotit primární lézi a vyhledat sekundární lézi. Pokud je u pacienta potvrzen dlaždicobuněčný karcinom orofaryngu, následuje CT vyšetření krku s použitím kontrastní látky.

Jak se orofaryngeální spinocelulární karcinom léčí?

Jako primární léčba se používá chirurgický zákrok. Stále častěji se k tomuto účelu používá TLM (transorální laserová mikrochirurgie), která umožňuje karcinomy baze jazyka a tonzil endoskopicky vyříznout a tím odstranit. Tím se lze vyhnout morbiditě otevřené operace. Stále oblíbenějším postupem pro léčbu orofaryngeální léze je TORS (transorální robotická chirurgie). Při této metodě je robot s několika přizpůsobenými rameny ovládán chirurgem prostřednictvím konzoly. Díky endoskopické kameře, která je zavedena ústy pacienta, je možné lépe vidět struktury.

Radioterapii v kombinaci s chemoterapií lze použít pooperačně nebo jako primární léčbu. V minulosti se radioterapie používala u časných stadií karcinomů a chemoterapie u pokročilejších karcinomů. V současné době se stále častěji používá IMRT (radioterapie s modulovanou intenzitou). Ta umožňuje šetřit okolní tkáně a omezit dlouhodobé následky a vedlejší účinky.

Vzhledem k tomu, že v dutině ústní a hltanu je mnoho lymfatických cév, jsou metastázy časté zejména v krčních lymfatických uzlinách. Proto je třeba metastázy zvažovat u všech osob s karcinomem orofaryngu. Pokud se metastázy do krčních lymfatických uzlin nepodaří odstranit radioterapií nebo radiochemoterapií, je po léčbě odůvodněná disekce krku.

Jaká je následná péče o karcinom orofaryngu?

Během sledování je důležité dodržovat intervaly 3 měsíce pro 1. a 2. rok a 6 měsíců pro 3. až 5. rok, a to i v případě, že je pacient bez příznaků. Pro každého pacienta by měl být vypracován individuální plán následného sledování přizpůsobený riziku. Stejně důležité je pravidelně se ptát na bolest a kvalitu života. Po 5. roce by měla být použita obvyklá screeningová opatření.

HPV status pacienta a karcinom by neměly mít na intervaly sledování žádný vliv. V případě velmi vysokého rizika recidivy se doporučuje sledování po dobu 1. a 2. roku v intervalu 6 až 8 týdnů. Sledování v následujících 3 letech by mělo probíhat v tříměsíčních intervalech. Následující faktory naznačují zvláště vysoké riziko recidivy:

První dva roky po výskytu karcinomu

• Recidiva v lymfatických uzlinách
• Věk pacienta mladšího 45 let v době stanovení první diagnózy
• Pokračující užívání tabáku a/nebo alkoholu
• Tloušťka nádoru větší než 5 mm
• Perineurální invaze
• Vysoká T klasifikace (T3 a T4)
• Vysoká klasifikace pN (od N2)
• extrakapsulární šíření

Jaká je prognóza dlaždicobuněčného karcinomu orofaryngu?

Celkově se pětileté přežití pohybuje kolem 60 %. Tato prognóza však závisí na příčině. U osob, které mají HPV pozitivní test, je pětileté přežití více než 75 % a tříleté přežití téměř 90 %. Naopak pacienti s negativním testem na HPV mají 5letou míru přežití nižší než 50 %. Vzhledem k příznivé biologii karcinomu a také obvykle mladšímu věku pacientů přispívají HPV pozitivní karcinomy k vyšší míře přežití. Exprese p16 však může významně zlepšit prognózu jak HPV-pozitivních, tak HPV-negativních karcinomů orofaryngu.