Příčiny nádorů

Nádory, tzv. novotvary tělesné tkáně, mohou být nezhoubné nebo zhoubné. Laicky se zhoubným nádorům říká rakovina, i když tento pojem zahrnuje mnoho různých onemocnění. Všem nádorovým onemocněním je společné, že se tělní buňky mění (degenerují) a nekontrolovaně rostou. Tím se ničí tkáň v okolí nádoru. Je však také možné, že se rakovina rozšíří do celého těla prostřednictvím tzv. tvorby metastáz. Jak ale mohou nádory vůbec vzniknout?

Jak se vyvíjejí rakovinné buňky?

Až dosud lékaři nedokázali jasně vysvětlit, jak se ze zdravých tělesných buněk stávají buňky rakovinné. Jsou si však jisti, že při vzniku nádorových buněk hraje významnou roli změněný genetický materiál v dříve zdravé buňce nebo chyby v buněčném dělení. Abychom pochopili druhou z těchto možností, musíme porozumět tomu, jak probíhá buněčné dělení. Buňka obsahuje genetický materiál, tedy všechny důležité informace o funkci a vzhledu. Během buněčného dělení se genetická informace obsažená v buňce zdvojnásobí a je rozdělena do dvou dceřiných buněk. Pokud při tomto dělení dojde k chybám, vznikne poškozená dceřiná buňka. Tato poškozená dceřiná buňka (potenciální rakovinná buňka) je kontrolována imunitním systémem organismu a v případě potřeby zničena, aby se zabránilo dalšímu dělení buněk. Pokud k tomuto sebezničení nedojde, například u pacientů s oslabeným imunitním systémem, může se potenciální nádorová buňka dále dělit a množit. Postupem času vznikne nádor, který je buď nezhoubný, nebo zhoubný.

Jak se liší zdravé buňky od nádorových?

Na rozdíl od zdravých tělesných buněk neplní rakovinné buňky v organismu žádnou funkci. Od normálních buněk se naopak liší způsobem dělení a růstu, chovají se jinak než zdravé buňky, když stárnou a umírají, a mohou se usadit v buňkách jiných tkání a dále v nich růst (metastázy).

Jakou roli hrají onkogeny a opravné geny při vzniku rakoviny?

Onkogeny, tumor supresorové geny a opravné geny se vyskytují i ve zdravých tělesných buňkách a určují jejich růst a zrání. Zatímco onkogeny podporují růst buněk, tumor supresorové geny růst potlačují. Pokud v onkogenech nebo nádorových supresorových genech dojde ke změnám, tzv. mutacím, opravné geny mohou poškození normálně opravit. Pokud však poškození nelze regulovat, dochází k dělení buněk, i když tělo nové buňky nepotřebuje. Tím se dá do pohybu nekontrolovaný růst buněk, který následně vede k nadbytku tkáně a může se projevit navenek růstem (nádorem).

Které faktory podporují vývoj nádorových buněk?

Již se podařilo určit některé rizikové faktory, které upřednostňují patologické změny při dělení buněk. Patří mezi ně mj:

• nezdravý životní styl, tj. nezdravá strava, nedostatek pohybu a/nebo nadměrná konzumace alkoholu a tabáku,
• škodlivé vlivy prostředí, jako je nevhodné ovzduší a voda,
• Virové infekce: patří sem především lidské papilomaviry (HPV) a také herpes a adenoviry,
• Kontakt s chemickými nebo jinými karcinogenními látkami

Kromě těchto rizikových faktorů je lidský organismus v průběhu života vystaven celé řadě látek, které mohou poškodit genetický materiál. Proto se pravděpodobnost vzniku rakoviny s věkem zvyšuje.

Nádorové markery pro detekci rakoviny

Nádorové markery jsou látky v krvi, které se při výskytu rakoviny vyskytují v krvi ve vyšších koncentracích. Je to proto, že nádorové markery jsou produkovány buď nádorovými buňkami, nebo tělem v reakci na nádor. Na základě příslušných nádorových markerů může ošetřující lékař určit, jak dalece již rakovina pokročila, a nařídit vhodnou léčbu. Nádorové markery lze použít také v případě recidivy (návratu onemocnění).

Mezi nádorové markery patří určité bílkoviny, hormony nebo antigeny, které se v určitých mezích vyskytují i u zdravých lidí a mohou být ovlivněny například zánětem. Mezi nejdůležitější nádorové markery patří např:

• AFP (alfa-fetoprotein): protein, který je produkován plodem během těhotenství, ale může vykazovat zvýšené hladiny také u germinálních nádorů vaječníků a varlat, nádorů jater a hepatoblastomu
• CA 15-3: produkuje se především při rakovině prsu, cirhóze jater a/nebo zánětech v těle
• CA 19-9: lze měřit pouze u osob s určitými krevními skupinami a vyskytuje se u nádorů slinivky břišní, jater, žlučových cest, žaludku, tlustého střeva a konečníku
• CA 72-4: vyskytuje se u rakoviny žaludku, některých forem rakoviny vaječníků a rakoviny slinivky břišní
• CA125: indikuje nádor vaječníků, ale může se zvýšit i během těhotenství
• Kalcitonin: je produkován ve štítné žláze a může indikovat některé nádory štítné žlázy
• CEA: je produkován při rakovině tlustého střeva nebo konečníku, nádoru žaludku, nádoru v ženském prsu nebo v plicích
• hCG (lidský choriový gonadotropin): může být produkován nádory varlat nebo vaječníků
• NSE (neuron-specifická enoláza): je enzym, který vzniká při metabolismu cukrů a může indikovat některé formy rakoviny plic (bronchiální karcinom)
• PSA (prostatický specifický antigen): je tvořen prostatou jako cukr-protein a může indikovat rakovinu prostaty, pokud jsou jeho hodnoty zvýšené
• TG (tyreoglobulin): je hormon štítné žlázy a může indikovat rakovinu štítné žlázy

Jak imunitní systém reaguje na nádorové buňky?

Protože se nádorové buňky zásadně liší od zdravých buněk, je imunitní systém schopen rozpoznat i nádorové buňky a včas je zničit. U zdravých lidí s neporušeným imunitním systémem se tak děje i bez toho, aby si dotyčný čehokoli všiml. Nádorové buňky však mohou vyvinout i strategie vyhýbání se, aby si vytvořily odpovídající imunitní odpověď, a tím imunitní systém oklamaly. K tomu může dojít například tak, že se nádorové buňky stanou pro imunitní systém neviditelnými nebo imunitní odpověď potlačí.