Přejít na hlavní obsah

Co je to rakovina kostí?

Rakovina kostí označuje zhoubný kostní nádor, který postihuje lidskou kostní tkáň, degeneruje buňky a ničí okolní zdravou tkáň. Lékaři rozlišují tři nejčastější formy rakoviny kostí: osteosarkom, chondrosarkom a Ewingův sarkom. Rakovinné buňky se mohou prostřednictvím lymfatického systému nebo krevního řečiště ukládat v jiných orgánech a vytvářet tam metastázy. Čím dříve je rakovina kostí odhalena, tím větší je šance na vyléčení.

Nejčastější typy rakoviny kostí

Lékaři rozlišují následující tři typy zhoubného nádoru kostí, které jsou nejčastější:

  • osteosarkom: vyskytuje se v kostech (především v dlouhých kostech horních končetin nebo stehen) a je nadprůměrně častý u dospívajících mužů ve věku 10 až 20 let.
  • ewingův sarkom: vyskytuje se v kostní dřeni (hlavně v dříku dlouhé kosti v pánvi nebo noze) a je stejně častý u chlapců i dívek a vyskytuje se hlavně ve věku mezi 10 a 15 lety.
  • chondrosarkom: vyskytuje se v chrupavce (hlavně v oblasti pánve, stehna nebo ramene) a je častý zejména u dospělých ve věku mezi 30 a 50 lety.


Existuje také takzvaný primární kostní karcinom. Jedná se o poměrně vzácný typ rakoviny, který vzniká přímo v kostní tkáni. V Německu je každoročně diagnostikováno pouze asi 700 pacientů s primární rakovinou kostí, což odpovídá přibližně jednomu procentu všech zhoubných nádorů.

Naproti tomukostní metastázy se vyskytují častěji. Patří sem nádorová onemocnění, která se vyvinula z jiných nádorových ložisek v těle, proto se jim také říká sekundární rakovina kostí. Mezi tyto nádory patří především rakovina plic, prsu, prostaty, ledvin a štítné žlázy, která metastazuje do kostí. Sekundární rakovina kostí se obvykle vyvíjí několik let a objevuje se hlavně v druhé polovině života.

Jak vzniká rakovina kostí?

Přesné příčiny vzniku rakoviny kostí nejsou lékařům dosud známy. Skutečnost, že zhoubná rakovina kostí se vyskytuje zejména v dětství a/nebo v období puberty, se vysvětluje růstovými a hormonálními faktory. Ty by také mohly hrát roli při vzniku rakoviny kostí. Kromě toho existují následující rizikové faktory, které mohou způsobit vznik rakoviny kostí:

  • genetická dispozice,
  • pagetova choroba kostí v anamnéze,
  • radioterapie nebo chemoterapie, která byla nutná z důvodu jiného nádorového onemocnění,
  • retinoblastom (nádor sítnice) významně zvyšuje riziko vzniku nádoru kostí

Jaké jsou příznaky rakoviny kostí?

Rakovina kostí se obvykle projevuje následujícími poměrně nespecifickými příznaky, které se mohou značně lišit v závislosti na typu nádoru, velikosti nádoru a jeho umístění:

  • Bolest v postižené oblasti, kde se rakovina kosti vytvořila,
  • Otok kůže, který může být doprovázen bolestí při pohybu.

Pacienti trpící osteosarkomem si často stěžují na bolestivé otoky, které mohou mít vliv i na pohyblivost postižených končetin. Protože kost v důsledku zhoubného nádoru ztrácí pevnost, může i běžná zátěž vést ke zlomenině kosti. Pacienti by si proto měli takové spontánní zlomeniny kostí, ke kterým dochází bez většího působení vnější síly, nechat lékařsky objasnit.

Pokud se naopak jedná o Ewingův sarkom, může se v postižené oblasti objevit bolest a otok a také silný pocit nemoci, který může být doprovázen horečkou. Tyto příznaky mohou připomínat zánět kostní dřeně. Chondrosarkom naproti tomu spíše zůstává nepovšimnut a nezpůsobuje téměř žádné příznaky.

Jak se diagnostikuje rakovina kostí?

Při podezření na rakovinu kostí lékař nejprve odebere anamnézu pacienta a poté provede rentgenové vyšetření. Pokud se pak prvotní podezření potvrdí, budou nařízeny další zobrazovací postupy, jako je MRI (magnetická rezonance) a/nebo CT (počítačová tomografie). Pokud má lékař také podezření, že se nádor již rozšířil do jiných částí těla, může být provedena scintigrafie, zobrazovací postup v nukleární medicíně. Informace o tom, zda jsou zvýšené některé enzymy, může poskytnout také krevní test. To se týká zejména osteosarkomu nebo Ewingova sarkomu.

K definitivnímu potvrzení diagnózy je třeba provést biopsii, která určí, zda je kostní nádor nezhoubný nebo zhoubný. Za tímto účelem se z kosti jehlou odebere vzorek tkáně a vyšetří se v laboratoři.

Jak se rakovina kostí léčí?

Rakovina kostí se léčí podle typu nádoru, jeho velikosti a rozšíření. Obecně má onkolog k dispozici následující možnosti léčby:

  • Chirurgický zákrok: při něm se odstraní celé části kosti a za určitých okolností i okolní tkáň a stabilizují se pomocí zabudovaných cizích materiálů, jako jsou šrouby a destičky. Ve vzácných případech může být nutná i amputace.
  • Chemoterapie: může být použita například v kombinaci s chirurgickým zákrokem a jejím cílem je obvykle zmenšit velikost nádoru tak, aby mohl být chirurgicky odstraněn.
  • Ozařování: je důležitou součástí léčby Ewingova sarkomu.

Jaká je prognóza rakoviny kostí?

Šance na vyléčení rakoviny kostí závisí na typu nádoru, velikosti a rozšíření nádoru a jeho stadiu. Ani po úspěšné léčbě však nelze nikdy zcela vyloučit, že se nádor znovu nevytvoří (recidiva). Stejně jako u jiných typů rakoviny se šance na vyléčení zvyšuje v závislosti na tom, jak brzy byl nádor diagnostikován a léčen. Pokud je osteosarkom diagnostikován dostatečně brzy, je šance na vyléčení dobrá. Pokud osteosarkom ještě nemetastázoval, je šance na přežití pět let po stanovení diagnózy více než 60 procent. Pokud se naopak metastázy již vytvořily, je prognóza mnohem méně příznivá. Totéž platí pro Ewingův sarkom. U tohoto typu rakoviny kostí je však šance na přežití pět let po stanovení diagnózy nižší než u osteosarkomu. Chondrosarkom má na druhou stranu obzvláště špatnou prognózu. Šance na přežití pět let po stanovení diagnózy je nižší než 50 %.