Co je dlaždicobuněčný karcinom dutiny ústní?

Dlaždicobuněčný karcinom dutiny ústní je nádor, který se v zásadě může vyskytovat kdekoli v dutině ústní, ale obvykle vychází z nejsvrchnější buněčné vrstvy ústní sliznice. dlaždicobuněčný karcinom dutiny ústní tvoří 5,6 % všech zhoubných nádorů. To jej řadí na šesté místo mezi všemi nádorovými onemocněními a statisticky je pravděpodobnost vzniku tohoto onemocnění vyšší u mužů.

Jaké jsou rizikové faktory pro vznik spinocelulárního karcinomu dutiny ústní?

Vyvolávajícími faktory vzniku dlaždicobuněčného karcinomu dutiny ústní jsou konzumace tabáku a alkoholu. Pravděpodobnost vzniku spinocelulárního karcinomu dutiny ústní se zvyšuje v závislosti na množství a délce konzumace nikotinu. Osoba, která hodně kouří, má sedmkrát vyšší riziko vzniku karcinomu dutiny ústní než nekuřák. Toto riziko je způsobeno karcinogenními složkami tabáku. Nejnebezpečnějšími látkami jsou nitrosaminy a aromatické uhlovodíky. Lidé, kteří pravidelně konzumují alkohol i tabákové výrobky, zvyšují riziko vzniku dlaždicobuněčného karcinomu dutiny ústní, protože alkohol snižuje propustnost ústní sliznice pro karcinogenní složky tabáku. Škodlivé látky tak mohou pronikat hluboko do vrstev tkáně. Studie prokázaly, že kombinovaná konzumace alkoholu a nikotinu zvyšuje riziko vzniku rakoviny až 40krát ve srovnání s lidmi, kteří nepijí ani nekouří.

Kromě těchto rizikových faktorů hrají při vzniku dlaždicobuněčného karcinomu dutiny ústní důležitou roli také lidské papilomaviry (HPV). Přibližně u 10 % všech karcinomů dutiny ústní lze prokázat souvislost s infekcí HPV. Špatná ústní hygiena a chronické dráždění ústní sliznice jsou však jistě dalšími rizikovými faktory. Ve vzácných případech se však také stává, že rakovina vznikne bez zjevné příčiny.

Jaké příznaky vyvolává spinocelulární karcinom dutiny ústní?

Pokud si všimnete vnějších změn na ústní sliznici, které přetrvávají déle než 14 dní, rozhodně byste měli vyhledat lékařskou pomoc. Karcinom dutiny ústní se obvykle může projevovat mnoha různými způsoby. Kromě bělavých nebo načervenalých změn na sliznici dutiny ústní, které se zdají být neškodné, ale nelze je setřít, se mohou objevit také otevřené rány (vředy) nebo nádory (tkáňové výrůstky). Zejména v počátečních stadiích tyto vnější změny nezpůsobují žádnou bolest.

Jak se diagnostikuje dlaždicobuněčný karcinom dutiny ústní?

Dlaždicobuněčný karcinom dutiny ústní je obvykle diagnostikován v pokročilém stadiu rakoviny, kdy již pacient pociťuje příznaky. Pouze přibližně jeden z deseti nádorů je odhalen v rámci celkového vyšetření nebo screeningu. Je to proto, že nádory o průměru do 1 cm obvykle zůstávají bez příznaků. Pouze větší nádory způsobují bolest, ale mohou také způsobovat otoky nebo infekce (ulcerace).

Při podezření na spinocelulární karcinom dutiny ústní lékař nejprve vyšetří sliznici dutiny ústní, zda na ní nejsou patrné změny. Kromě tohoto klinického posouzení se používají různé vyšetřovací postupy, které umožňují lépe posoudit míru rizika změn na ústní sliznici. Mezi ně patří například postup VELscope (Vision Enhanced Lesion Scope), který zviditelňuje strukturu tkáně s ohledem na její proměnlivost. Dále lze využít tzv. kartáčkovou biopsii, pomocí které se získá materiál pro stanovení nádorových markerů.

Pokud změna na sliznici dutiny ústní přetrvává i přes léčbu déle než dva týdny, považuje se diagnóza za potvrzenou. Zobrazovací postupy, jako je počítačová tomografie (CT) nebo magnetická rezonance (MRI), se pak používají k určení rozsahu nádoru, aby bylo možné vyvinout vhodnou terapii.

Jak se léčí dlaždicobuněčný karcinom dutiny ústní?

Volba terapie závisí nejen na věku a celkovém zdravotním stavu pacienta, ale také na stadiu rakoviny a velikosti nádoru. Pokud se jedná o malý lokalizovaný nádor mezi stadii I a II, lze jej v 80 až 90 procentech případů úspěšně léčit lokální excizí. V případě nádoru od stadia III již samotný chirurgický zákrok (resekce) nebo ozařování obvykle nestačí. V tomto případě je pro úspěšnou léčbu nádoru nezbytná multimodální léčba, která se skládá z chirurgického zákroku v kombinaci s ozařováním a chemoterapií. Tato kombinovaná léčba je vhodná, protože dlaždicobuněčný karcinom dutiny ústní již v tomto stadiu obvykle není lokalizovaný, ale ve 38 procentech všech případů již vytvořil vzdálené metastázy, které postihují především plíce.

Jaké jsou vyhlídky na prognózu spinocelulárního karcinomu dutiny ústní?

Díky moderní medicíně lze nyní dlaždicobuněčný karcinom dutiny ústní snadněji diagnostikovat v časném stadiu rakoviny. To má zásadní význam pro přijetí okamžitých léčebných opatření. Šance na vyléčení totiž v rozhodující míře závisí na okamžité léčbě. Vyhlídky na úplné vyléčení pacientů s pokročilým spinocelulárním karcinomem dutiny ústní však zůstávají špatné. Pětileté přežití těchto pacientů se pohybuje mezi 45 a 53 procenty. Závisí však také na tom, zda se již u dlaždicobuněčného karcinomu dutiny ústní vytvořily metastázy v lymfatických uzlinách. Vzhledem k tomu, že lymfatické uzliny slouží v těle jako tzv. filtrační stanice a jsou zodpovědné za obranu proti onemocnění, hrají rozhodující roli při regeneraci.