Co vidíte, když se podíváte do zrcadla? Jste příliš tlustí nebo příliš hubení? Stydíte se za jizvy po akné nebo za šilhání? Říkají vám ostatní lidé, že za nic nestojíte? Cítíte se bezmocní a malí? Pak je načase, abyste konečně posílili své sebevědomí. Není to tak těžké.
Rozlišujte kritiky
Udělejte si čas na rozlišování protivných jazyků. Které nepříjemné jazyky pocházejí od vašeho vnitřního kritika a které přijímáte od svého okolí? S tím druhým byste měli mít otevřenější vztah než sami se sebou. Protože pro vaši pohodu je nejdůležitější, jak se cítíte a jak se k sobě chováte.
Rozlišujte kritiky
Udělejte si čas na rozlišování protivných jazyků. Které nepříjemné jazyky pocházejí od vašeho vnitřního kritika a které přijímáte od svého okolí? S tím druhým byste měli mít otevřenější vztah než sami se sebou. Protože pro vaši pohodu je nejdůležitější, jak se cítíte a jak se k sobě chováte.
Osudné je, že lidé s méně vyvinutým smyslem pro sebeúctu jsou méně schopni navázat vztah sami se sebou než ti, kteří se vždy cítí silní a mocní. Je to vidět na tom, jak vystupují. Na prvním místě je vždy jejich ego: "Já mohu ..." "Já vím, že ...", "V těch šatech vypadám opravdu dobře." Všichni se cítí dobře Takové věty by vám nikdy neprošly přes rty. Raději byste mlčeli, i kdybyste něco věděli nebo uměli velmi dobře. A bez ohledu na to, jak přitažlivě byste v těch šatech vypadala, byste si toho nevšimla, natož abyste to řekla. Spíše byste na sobě měla co kritizovat, například že váš široký pas je v šatech ještě výraznější.
Proč tomu tak je? Jak už to v psychologii bývá, vaše geny částečně určují, zda projdete životem plaší, uvolnění a otevření, nebo agresivní. Ale jen z malé části. Zbytek vám vštěpuje vaše okolí. Děti, které byly svými rodiči neustále kritizovány, si hůře budují harmonický vztah k sobě samým. Ani tehdy to nebyl vnitřní kritik, kdo říkal, že se obrázek nepovedl, že dvojka v diktátu nestačí. Byla to vaše matka, která z vás chtěla mít ambiciózního malíře, nebo váš otec, který od vás očekával průměr známek 1,0. Vždyť to byla právě vaše matka, která z vás chtěla mít ambiciózního malíře. Toto špatné hodnocení vás uráží a formuje po zbytek života. Ale jen pokud s tím nic neuděláte.
Přijmout sám sebe
Na svém vzhledu toho mnoho změnit nemůžete. Dobře, můžete aktualizovat svůj styl oblékání, obnovit účes, osvěžit pleť make-upem, zhubnout cvičením a vyváženou stravou. Ale zůstane vám zdánlivě příliš dlouhý nos, úzké rty, velká ňadra. Pokud ovšem nepůjdete pod chirurgický nůž. Ale pak už byste to nebyli vy. To by byla škoda. Nemyslíš si to? Raději bys vypadala jako někdo jiný? Nemysli si, že je to tak snadné. Teprve když jsou vaše pocity, vzhled a chování v souladu, můžete najít vnitřní rovnováhu. Právě o to byste měli usilovat.
Přijměte se takoví, jací jste, se všemi svými slabostmi a zjevnými nedostatky. Není se za co stydět. V minulosti vám jistě mnohokrát někdo řekl, abyste se styděli. Možná se stydíte nejen za sebe, ale často i za druhé? Nechte to být, nikam vás to neposune. Váš mozek se však odvolává na své zkušenosti a myslí si, že to je jediný pocit, na který máte nárok. Není to pravda. Dokážete mu to. Nestane se, že byste ze dne na den překypovali sebevědomím. Budete se rozvíjet po malých krůčcích. Ale stojí to za to. Čím pozorněji je budete vnímat, tím harmoničtěji se vám podaří se svým egem vypořádat.
Vnímejte pozitiva
Nyní se na sebe znovu podívejte do zrcadla a nahlas řekněte, se kterými částmi svého těla jste spokojeni. Větu začněte slovy "Mám krásné ..." To pro vás není tak snadné, že? Buďte odvážní. Není tu nikdo, kdo by vás vyslechl. Zapamatujte si tyto části svého těla a příště, až půjdete kolem zrcadla, si je pozorně prohlédněte. Dívejte se pouze na ně, a ne na své problémové partie. Uvidíte, že postupně budete se svým vzhledem stále spokojenější.
Stejným způsobem se vypořádejte s kritikou okolí. Pokud vám někdo opět řekne, že vypadáte hrozně, měli byste tuto větu ignorovat. Ještě lepší je kontrovat otázkou, která vždy zabírá: "Aha, ano?" Pokrčte rameny jakoby mimochodem. Hrot šípu už tvůj protějšek ulomil, protože účinek jeho útoku zřejmě nikam nevedl. Nyní se nesmíte nad touto maličkostí pozastavovat a vyčítat si ji, jinak by váš nepřítel přece jen dosáhl svého cíle.
Místo toho byste měli věnovat pozornost slovům uznání ze strany svého okolí, ať už vám připadají jakkoli banální. Pokud vás například kolega pochválí za to, jak dobře se vám hodí šátek k halence, přijměte tuto pochvalu a poděkujte mu. Možná vám šéf řekne, že je spokojen s vaší správnou prací. Vaše přítelkyně se zeptá, jaký šampon používáte, aby se vaše vlasy tak hedvábně leskly. To všechno jsou poznámky, které vás povzbudí - pokud si jich všimnete. Musíte si jich však chtít všimnout.
Veďte si deník úspěchů
Následující krok se může zpočátku zdát nedůležitý. Neměli byste ho však ignorovat, protože je důležitý. Vnitřně si ho osvojili i velmi uznávaní manažeři, koučové a politici. Totéž platí pro sportovce, kteří chtějí zlepšit své výkony. Veďte si deník. Od běžného deníku se liší tím, že do něj zapisujete pouze své úspěchy, například již zmíněné pochvaly. Pokračujte v zapisování toho, čeho jste během dne dosáhli. Může jít o drobnosti, například že jste uklidili hromadu prádla, vyluxovali byt, pohlídali kamarádce dítě. Večer byste měli mít v deníku alespoň pět záznamů.
Na konci týdne si tyto zápisy znovu přečtěte. Nemáte důvod být na sebe pyšní? Deník úspěchů si veďte delší dobu. Uvidíte, že se budete cítit psychicky lépe. Je to proto, že se váš mozek přeprogramuje. Tím se zvyšuje vaše sebevědomí.
Oslovujteostatní
Toto přeprogramování znamená, že jste nejen spokojenější sami se sebou, ale také otevřenější vůči lidem ve svém okolí. Toho byste měli využít. Přistupujte k ostatním lidem a usmívejte se na ně. Uvidíte, že vám budou stejně sympatičtí. Protože jak zní staré přísloví? Co jde kolem, to se vrátí.