Vega, Lyra a frekvence vesmíru

Představíme-li si Vegu, Lyru a 88 souhvězdí, můžeme se dále zamyslet nad souvislostí s vesmírnou hudbou - nejen metaforicky, ale i na vědecké úrovni.

Hvězdy jako Vega vyzařují záření v podobě elektromagnetických vln, které při transpozici do slyšitelného pásma mohou vytvářet fascinující frekvence.

Tato myšlenka dokonce inspirovala některé hudebníky k tomu, aby do svých děl zahrnuli skutečné vesmírné frekvence tím, že hudebně interpretují rádiové vlny z hvězd nebo planet.

Lyra jako souhvězdí se známým tvarem harfy také připomíná hudební struktury. Vega, hlavní hvězda Lyry, září jasností asi 0,03 magnitudy a je jedním ze zdrojů inspirace pro umělce i vědce.

Frekvence a jejich využití v kosmické hudbě

Frekvence používané v kosmické hudbě hrají klíčovou roli při vytváření jejího hypnotického účinku.

K vytváření modulovaných, pulzujících zvukových krajin se používají sekvencery, jako je legendární Moog nebo Arp 2600. Obvykle pracují s frekvencemi v rozmezí 20 Hz až 20 kHz - spektrem slyšitelným pro člověka.

Experimentuje se však také s infrazvukem (pod 20 Hz) nebo ultrazvukem (nad 20 kHz), které sice nejsou přímo slyšitelné, ale mohou být fyzicky vnímatelné a umocnit tak zážitek z poslechu.

Dalším prvkem jsou harmonické podtóny a údery vzniklé překrýváním frekvencí. Tyto techniky umožňují vytvořit "plovoucí" zvuk, který posluchači dává pocit, že se pohybuje v nekonečné zvukové galaxii.

Závěr

Kosmická hudba je víc než jen hudební styl - je to kombinace umění, vědy a spirituality. Dává nám možnost prozkoumat hlubiny vesmíru prostřednictvím zvuku a inspiruje nás k zamyšlení nad naší existencí ve vesmíru.

Hvězdy a jejich frekvence jsou nejen vizuální, ale také akustickou inspirací, která hluboce ovlivnila skladatele této doby.